Martin Horálek: Soluňští bratři jako základ státnosti?
Dva státní svátky na začátku července každoročně vytváří zvláštní paradox. Žijeme v zemi, kde se většina lidí kloní k ryze sekulárnímu pojetí státu. A přesto tu slavíme památku duchovních osobností. Navíc takových, které se výrazně propisují do způsobu, jak vnímáme náš stát a jeho historii. A v jistém ohledu dokonce ovlivňují, nebo by ovlivňovat mohly, i naši současnost.
Nemá cenu si zastírat, že česká státnost a národní sebeurčení jsou tak trochu tekuté písky. Po staletí se více méně neúspěšně snažíme nalézt konstitutivního hrdinu a státotvorný dějinný příběh. Hledali ho obrozenci, stejně jako zakladatelé samostatného státu.
Čtěte také
Jak známo, Tomáš Garrigue Masaryk vsadil na husitství. Kostnický mučedník jako vzor statečnosti a věrnosti poznané pravdě. Husitští bojovníci jako její šiřitelé. Tenhle model českých dějin, za vydatného přispění Jiráska a Palackého, máme pod kůží tak trochu všichni. Má ovšem své stinné stránky.
Za prvé v nás vzbuzuje pocit jakési permanentní národní ublíženosti. Zabili nám Husa, co nám udělají příště? Druhou vadou na kráse je pak to, že obdiv k husitství nesdílí v Evropě téměř nikdo jiný. Důvod je nasnadě. Krom vydrancovaných šlechtických sídel a vypálených klášterů toho po nich moc dalšího nezbylo. A tak se tomu snad ani nelze divit.
Spolupatroni Evropy
Oproti tomu, příběh moravských věrozvěstů má řadu ingrediencí, které má státotvorná legenda obsahovat. Odkazuje k Velké Moravě, která byla podle většiny historiků mocenským i kulturním těžištěm střední Evropy. Oba soluňští misionáři patřili ke společenské a intelektuální elitě. Vytvořením hlaholice položil Konstantin základní kámen kultury nejen tohoto národa, ale i mnoha dalších.
Čtěte také
Tradovaný příběh Konstantina a Metoděje je navíc pozoruhodně inkluzivní. Už jen svým původem tvoří oba bratři most k velké skupině národů byzantského kulturního okruhu. Jejich vliv se ale projevil také na opačné straně kontinentu. Schopnost komunikovat a obhájit svou misii před papežem v Římě vyústila v nezbytnou míru autonomie v rámci západní Evropy. Ostatně hrob sv. Cyrila v římské bazilice sv. Klimenta je dodnes symbolickou spojnicí tohoto národa s kolébkou evropské civilizace.
Oba soluňské bratry navíc chovají v mimořádné úctě v mnoha balkánských zemích nebo na Slovensku. Ne náhodou je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony celé Evropy. Jsou nejen přirozenou spojnicí slovanských národů. Součástí jejich duchovního odkazu je i potřeba neustálé komunikace mezi zeměmi pravoslavného východu a katolicko-protestantského západu.
Jejich příběh je utvářen zbožností, stejně jako dokonalým vzděláním. Nejvíc ze všeho ale schopností propojovat lidi, kultury a národy. Jsem přesvědčen, že tento odkaz je nanejvýš aktuální i dnes.
Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
