Martin Hilský: Aktualizovat Shakespeara je zbytečné, dobré hry to dělají samy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Hilský
0:00
/
0:00

Profesor anglické literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Jihočeské univerzity Martin Hilský je známý především jako velký znalec a překladatel Williama Shakespeara. Dílo anglického dramatika ale není jeho jediným překladatelským počinem. Tím dosud posledním jsou eseje amerického básníka první poloviny 20. století T. S. Eliota.

Není přitom poprvé, co se Martin Hilský překladatelsky potkal s Eliotovým dílem. „V roce 1989 jsem publikoval výbor z Eliotových esejů nazvaný O básnictví a básnících. A Petr Onufer přišel s nápadem, že by přetiskl všechny tyto eseje a že by společně s Martinem Pokorným přeložily ty eseje, které tam nejsou. Z pochopitelných důvodů tam tenkrát nemohlo být všechno,“ přibližuje Hilský vznik zatím poslední knihy, na které se podílel.

Výsledkem je kniha, na které spolupracovaly hned dvě generace předních českých překladatelů. Mají ale eseje, které Eliot napsal na začátku 20. století, co říct i současným čtenářům? „Já si myslím, že má pořád co říct. Eliot se v těchto esejích totiž zabývá věcmi, které mají nadčasovou platnost,“ věří Hilský a jako příklad uvádí třeba text o tradici.

„V eseji o tradici se dozvíte, že tradice není něco, co zdědíme, ale něco, na čem musíme dost důsledně a usilovně pracovat. To je zpráva dobrá pro každou dobu, protože si myslím, že je to hluboká pravda. Je to jedna z esejí, kterými doslova změnil literární myšlení nejen v anglosaském světě,“ říká.

Eliotovy eseje jsou podle Martina Hilského záznamem toho, jak básník nahlas přemýšlí. „Mají zvláštní styl, takový uvolněný, až hovorový. Ale najednou přijde věta, která vám připomene biskupa nebo někoho, kdo se těší podobně velké autoritě,“ oceňuje Hilský.

Básníka T. S. Eliota nemalou měrou formovala také jeho víra, což se v jeho díle projevuje především po roce 1928, kdy jako americký protestant konvertoval k anglikánské církvi.

„Je tam jedna drobná věc, která je mně osobně hrozně blízká. Eliot říká, že křesťana poznáte ne podle toho, jak mluví o Bohu, ale podle toho, jak jedná a jak se chová. A to je pro mě velmi důležitá věta, protože jsem se přistihl, že to vlastně dělám celý svůj život. A jestli bych si dovolil pokládat se za křesťana, tak by to bylo především přes hodnoty, jako je lidská slušnost, láska, vstřícnost a laskavost. Což jsou křesťanské hodnoty,“ připomíná profesor anglické literatury.

Kvalitní hra

Martin Hilský také prozradil, jak se dá poznat dobrá divadelní hra: „V každé době ožívají v díle ty významy, které jsou aktuální. Někdy se stává, že inscenátoři divadelní hry sami aktualizují, což si myslím, že je opravdu zbytečné. Ty hry, pakliže jsou dobré, tu aktualizaci udělají samy. Proto Shakespeare byl, je a bude aktuální v každé době.“

Kouzlo je podle něj v tom, že autor píše svá díla, ale nikoliv jejich významy. „Shakespeare psal v určité době, která jeho textům dala určité významy, ale byl čten i v dobách následujících. Faktem je, že jakmile jdete na jeho hry do divadla jako divák nebo si přečtete jeho básně, tak okamžitě, aniž byste to zamýšleli, tam začnete hledat významy, které nějak rezonují s vaší duši a vaším vědomím,“ vysvětluje.

Postavení kritika

Velmi rozdílně je podle Hilského vnímána role kritika a kritiky obecně v anglosaském a českém prostředí. „U nás to slovo má spíš pejorativní odstín. To je v naprostém rozporu s názorem Eliota, který tvrdí, že nadprůměrného básníka od průměrného poznáte podle toho, že ten nadprůměrný je také dobrým kritikem. „Především pak kritikem sebe sama. Kritickou práci pokládá za součást tvůrčí práce básníka,“ říká Hilský a dodává: „To je vlastně celý rozdíl mezi anglickou tradicí a naším myšlením.“

Kritické myšlení přitom Eliot nevztahuje jen na tvůrčí proces při psaní literárního díla. „Kritika v jeho pojetí je součástí myšlení. Provází nás vlastně celý náš život, protože kriticky musíme myslet v podstatě ovšem,“ uzavírá profesor anglické literatury a překladatel Martin Hilský.

Poslechněte si celý rozhovor Petra Viziny s profesorem Martinem Hilským mimo jiné o tom, jak hluboce jej ovlivnilo dílo básníka T. S. Eliota, jaký je rozdíl mezi námi a Angličany, ale i o tom, co nám může říkat básník tím, že mlčí.

Spustit audio
autoři: Petr Vizina , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související