Martin Groman: Kriegel. Voják a lékař komunismu
Ve své knize Kriegel. Voják a lékař komunismu se publicista a dokumentarista Martin Groman pokusil podat co nejucelenější obraz osobnosti Františka Kriegla, jenž je obecně znám především jako „ten, který nepodepsal“.
V srpnu 1968 byl Kriegel vrcholným politickým činitelem v KSČ a jako jediný z politiků unesených po sovětské okupaci do Moskvy odmítl podepsat tzv. moskevský protokol, který okupaci a následný pobyt okupačních vojsk v ČSSR legalizoval.
Čtěte také
Groman prezentuje v pětisetstránkovém svazku pestrý život protagonisty: obraz rodné Haliče a rodinných poměrů, odchod na studia medicíny do Prahy, příklon ke komunismu, práci v Kostufře (Komunistická studentská frakce), vstup do KSČ, odjezd do Španělska – práci lékaře ve španělské občanské válce, práci frontového lékaře v Číně (bránící se za 2. světové války japonské invazi) a v Barmě, poválečný návrat do Prahy, práci v KSČ, práci v lidových milicích v únoru 1948, pozdější příklon k reformním myšlenkám, zmíněný počin v roce 1968, vyloučení z KSČ, pronásledování StB i VB, podpis Charty 77, smrt v roce 1979.
Groman nepřehlíží ani nebagatelizuje negativa v počínání své „postavy“, avšak zdůrazňuje především Krieglovu opravdovost, s níž konal úplně vše, včetně své milované lékařské profese, od níž ho neustále „odtahovala“ politika.
Knihu lze samozřejmě číst nejen jako osud jedné osobnosti, ale i jako v mnohém cenný zdroj historických faktů daného období (jež ostatně Krieglův životní příběh svébytným způsobem ilustruje).
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Karel Hvížďala: František Kriegel chtěl léčit i komunismus
„Musíme se vrátit k programu pražského jara. Musíme zrušit cenzuru.“ Řekl František Kriegel půl roku po začátku okupace.
-
„Pošlou mě na Sibiř, nebo zastřelí.“ František Kriegel Moskevské protokoly v roce 1968 nepodepsal
Kolik cti, tolik hany, říká staré anglické přísloví. Týká se těch, kteří jdou takzvaně proti proudu. Takový byl i lékař František Kriegel.
-
Jan Fingerland: Kriegel po sto šesté
Lidé myslí v příbězích a to je možná důvod, proč získala sílu legenda Františka Kriegla a jeho odmítnutí podepsat se pod souhlas se sovětskou okupací Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
