Martin Fendrych: Žijeme v patriarchátu. Průměrná mzda mužů je skoro o 10 tisíc vyšší než u žen
Jedním z témat moderní společnosti je rovnost žen a mužů. Ta by se mimo další oblasti měla projevovat i ve výplatách. Za stejnou, stejně kvalitní práci a při rovnocenném vzdělání by měly ženy dostávat stejně peněz jako muži. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se to u nás rozhodně neděje. Stačí se podívat na průměrné hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví, jak byly vypláceny v roce 2024.
Ve všech úrovních vzdělanosti jsou muži ohodnoceni podstatně líp. V průměru skoro o 10 tisíc korun měsíčně. Je to setrvale chybné, dokonce bych řekl, že skandální.
Čtěte také
Začněme lidmi bez vzdělání, s neúplným základním vzděláním a se základním vzděláním. Zaokrouhleno berou muži v průměru 38 tisíc, ženy 32 tisíc.
Pokračujme na nižší střední vzdělání, nižší střední odborné vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem a střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu. Muži berou 40,5 tisíce hrubého, ženy 32 tisíc. Rozdíl roste.
Při úplném středním všeobecném nebo odborném vzdělání s vyučením i maturitou a úplném středním odborném vzdělání s maturitou berou muži 52 tisíc, ženy jen 42 tisíc korun.
S větším vzděláním rozdíly rostou
Následuje vyšší odborné vzdělání a vysokoškolské bakalářské vzdělání. Tam mají muži 66 tisíc, ženy jen 50 tisíc v průměru. A následují zaměstnanci s vysokoškolským magisterským vzděláním a s vysokoškolským doktorským vzděláním.
Čtěte také
Muži tam dostávají průměrně 88 tisíc hrubého a ženy jen 62 tisíc korun. Rozdíl v této kategorii činí 26 tisíc.
Což už se jeví jako naprosto absurdní, opravdu těžko pochopitelný skok, který ukazuje, jak těžké je pro nás vymanit se z maskulinní, patriarchální společnosti.
Vysokoškolsky vzdělaných žen je víc než mužů. Pokud tedy sledujeme medián mezd, čili hranici, která dělí stejně velké skupiny zaměstnanců pod a nad středem, rozdíly mezi muži a ženami jsou o něco menší.
Čtěte také
Třeba u vysokoškolského vzdělání mají muži „jen“ o 13,5 tisíce měsíčně více než ženy. Pořád je to patriarchát jako poleno.
Paradoxem je, že ženy drtivě převažují jako učitelky ve školkách a na základních školách, naprosto zásadně ovlivňují naši budoucnost.
Ale děti zřejmě při výuce k rovnosti pohlaví příliš nevedou, jinak by se to za těch skoro 36 let od revoluce muselo projevit.
I v politice
Mimochodem, stačí se podívat na poměr mužů a žen na kandidátkách do sněmovních voleb. Deník N nedávno upozornil, že ženy na kandidátních listinách netvoří ani třetinu, o hlasy voličů se uchází jen 31,3 procenta žen. Což je o 0,3 procentního bodu méně než během voleb v roce 2021.
Necelá třetina žen-kandidátek, to je málo. Ukazuje to celkem názorně, že politiku u nás drží prvně v rukou muži.
Stejně jako ekonomiku. Stejně jako platy. Ženy, jak my, muži, dobře víme, nejsou o nic méně zdatné, ale zůstávají silně podhodnocené.
Nezbývá než opakovat: I když si to nepřipouštíme, žijeme v patriarchátu.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
