Martin Fendrych: Rok od roku

30. červenec 2015

Zřejmě nestárnu, protože mě některé jevy popouzejí stále stejně, ne-li ještě víc než dřív. Mám neblahý zvyk všecko hned řešit, což mi někdy působí potíže.

Tak třeba nedávno jdu, maje zánět dutin jako Brno, po chodníku do lékárny. Vedle vede silnice. Nějaký řidič zabočí s velikým, tlustým autem na chodník, zabere ho celý, vypne motor. Chodci musejí obcházet.

Čekám, že se z vozu začne soukat nějaká těžce nemocná osoba, jenže omyl. Ven vyklopýtá lehce ordinérní dáma na vysokých podpatcích a řidič, malý, tlustý s vousem, nepovedený pokus o lambersexuála. Podá jí platební kartu a ona ťapá těch asi deset krůčků k lékárně.

Jdu k lambersexuálovi a ptám se, nepochybně trochu pitomě: „Víte, že stojíte na chodníku a že tu překážíte?" Podívá se nahoru na mě, je o hlavu menší, a praví: „Co jako chceš, vole?" Odpovím, že bych chtěl, aby neparkoval na chodníku, protože je pro chodce a je otravné, když musejí jeho vůz obcházet. Řekl: „Mě zas votravuješ ty, vole."

Došlo mi, že mám co do činění s typem pána, jemuž nelze vysvětlit, že chodník není vozovka. Tak jsem vytáhl mobil a vyfotil si jeho vůz zepředu. Volal: „Co to jako děláš? To mě jako, práskneš, vole? No to si zkus." Focení se mu tedy viditelně nelíbilo.

O dva týdny dřív jsem jel na kole po cyklostezce v Karlíně, vedle golfového hřiště. Prašná cesta. Proti mě auto. BMW. Zastavil jsem uprostřed cyklostezky. BMW muselo zastavit taky. Čekal jsem. Řidič začal troubit. Stáhl okýnko a volal: „Tak snad uhnete, ne? Já tady jedu."

Řekl jsem mu, že jede po cyklostezce. On opáčil: „Támhle máme akci." Nabídl jsem mu, ať vycouvá a jde těch dvě stě metrů pěšky. Opakoval, že mají akci a dodal: „Za mnou pojede každou chvíli náklaďák." Opravdu ubíjející argument.

Zeptal jsem se, jestli má povolení jezdit automobilem po cyklostezce, a on se jal zase troubit. Vytáhl jsem mobil, vyfotil si jeho číslo a postavení. Řekl mi: „Klidně si stěžujte, mám na osmičce známý." Ale pak dodal: „Nemáte právo moje auto fotit." Položil jsem kolo a šel si ho vyblejsknout zezadu. Pak jsem nasedl a jel.

Řidiči, lépe řečeno někteří řidiči, poslední dobou špatně snášejí fotografování. Jinak jsou ale rok od roku milejší.

autor: Martin Fendrych
Spustit audio

Více z pořadu