Martin Fendrych: Děti se topí v úzkostech a depresích. Často bez pomoci

Zjišťovali to odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) spolu s Českou školní inspekcí. Data sbírali u 6000 holek a kluků z devátých tříd ve všech krajích republiky. Vznikl projekt, který sleduje duševní zdraví žáků na českých základních školách a nemá ve střední a východní Evropě obdoby.

Čtěte také

Dětská psychiatrie je spíš o rodině. To neznamená, že za problémy svého potomka může rodič, říká psychiatr

Výsledky jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti. Více trpí dívky. Příznaky deprese či úzkosti jich trpí dvakrát víc než chlapců. Experti vymýšlejí cesty, jak jim pomoct.

Souhrnně z průzkumu vyčteme, že víc než 50 procent žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného well-beingu. Well-being odráží kvalitu života jedince. Skrývá v sobě často nevědomé hodnocení toho, jak si vedeme jako jednotlivci, jako komunity, jako národ.

Pokud je váš well-being v pořádku, jste schopni zvládat zátěžové situace, stres, potíže ve škole, rodině, kolektivu, ztrátu blízké osoby. Pokud není v pořádku, máte vážný problém.

Čtěte také

Oddělení v dezolátním stavu a nedostatek personálu, popisuje alarmující stav dětské psychiatrie u nás primář Havelka

Průzkum ukázal, že 4 z 10 oslovených žáků dávají najevo známky středně těžké až těžké deprese. Analytik ústavu duševního zdraví Matěj Kučera vysvětluje: „Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné.“ Znamená to, že téměř každý třetí deváťák by potřeboval odbornou pomoc.

K tomu dodejme, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a dospívání, je to období zvýšeného rizika, období, které je enormně důležité pro systematickou prevenci a včasný zásah v případě potíží.

Chybí lidé, lékaři, experti

Jak dětem pomoci? Národní ústav duševního zdraví pracuje na několika projektech. Jeden se jmenuje Všech pět pohromadě, cílí na zvýšení duševní gramotnosti žáků, ale směřuje i na rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi.

Martin Fendrych|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

To je důležité. Potíž se však skrývá v tom, že reformovaný systém české psychiatrické péče trpí jedním zásadním nedostatkem: chybí lidé, lékaři, experti, o dětskou psychiatrii je menší zájem, tato oblast je podfinancována, málo lukrativní. Říká to kupříkladu Lucie Vašková, pedopsychiatrička z pražského Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty.

A ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová říká: „Kvůli kritickému nedostatku psychiatrů se mnohdy dítě s psychickými problémy dočká odborné pomoci po týdnech, někdy až měsících, a to zdaleka není jediný problém.“

Ano, děti jsou naše budoucnost, ale upadají do úzkostí a depresí a často nejsme schopni jim pomoct.

Autor je komentátor Aktuálně.cz