Martin Fendrych: Češi jsou v pití opravdoví mistři
Co říkají údaje z výročních zpráv o alkoholu a lécích za rok 2024? Až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu. Několik půllitrů piva, sklenek vína či skleniček lihovin si dá denně až 900 tisíc lidí. Dopady experti vyčíslili na 80 miliard korun ročně, jedno procento HDP. Předloni se léčilo 31 tisíc lidí. Alkohol zaviní šest procent úmrtí v Česku, 6 až 7 tisíc lidí ročně. Asi 275 tisíc osob kombinuje pití s psychoaktivními léky.
Čtěte také
Rizikově si alkohol u nás dopřává 15 až 18 procent lidí nad 15 let. Dohromady 1,3 až 1,6 milionu. Aspoň jednou týdně nadměrně pije až 13 procent dospělých – podstatně víc mužů než žen. Mezi lety 2014 až 2020 míra denního pití rostla, v covidovém roce klesla, ale opět se mírně zvyšuje.
Až 75 procent dětí ve věku 15 let má zkušenost s alkoholem, který je „vstupní drogou“ a vede k závislosti.
Česká společnost alkohol toleruje. Pro tři z deseti dotázaných je pravidelné pití v pořádku, přijatelné. Svoji roli hraje i velmi vysoká dostupnost alkoholu.
Kapacitně nestíhají ani léčebny
Ještě jedno důležité zjištění. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová říká, že kapacita léčebných služeb, které se hradí ze zdravotního pojištění, nestačí. Průměrná čekací doba jsou dva měsíce.
Čtěte také
Cituji: „Uživatelé alkoholu se tak stále častěji obracejí na další služby, například na nelékařské adiktologické ambulance, následnou péči i nízkoprahová centra. Vidíme nárůst počtu těchto klientů.“
Drsná čísla, drsná zjištění. Jsme alkoholem vážně ohrožená a sužovaná společnost, alkoholu nebezpečně nakloněná společnost. Nadměrné pití je v Česku obrovský problém. Jsme na špici v litrech vypitého alkoholu i v počtech závislých lidí včetně dospívajících, kteří pijí nadměrně.
„Chlastací“ skanzen
Totálně jsme zaspali oblast léčby a včasné pomoci, stali jsme se „chlastacím“ skanzenem moderní Evropy. Nemáme vyřešenou základní síť pomoci. Expert na drogy Jindřich Vobořil říká, že tu síť, kterou vybudoval „vizionářský docent Skála, jsme v 90. letech nechali rozpadnout bez náhrady“.
Čtěte také
Pozoruhodné je, že to nikoho moc netrápí a nezajímá. Politici se dál fotí s půllitry, v klidu a populisticky propagují alkohol. Pití je u nás stále dál „cool“, kdo nepije, ten je „divnej“ a dává se mu to nezřídka najevo.
Vobořila coby národního protidrogového koordinátora se vláda zbavila. Proč? Aby neprudil s alkoholem. Aby nedráždil lidovce s tichým vínem. On ale dál a opakovaně připomíná, že základem u rozvíjející se závislosti - tedy u nemoci - je včasný záchyt.
„Jenže u nás se závislí na alkoholu dostanou k pomoci většinou až v životním debaklu - když ztratili práci, rozpadají se jim základní sociální struktury a vztahy, nebo jsou vážně nemocní,“ konstatuje Vobořil.
Kdybychom včas rozeznali, že lidé spadli do závislosti, jsou bezmocní, stát by ušetřil desítky miliard. Především by se ale zachránily rodiny, zachránily by se děti, které se na závislé rodiče dívají a učí se od nich, že pít je normální. Ulevilo by se celému systému.
Proti chlastu se dělá strašně málo. Chybí prevence, chybí informace, chybí edukace. Alkoholické Česko.
Autor je spolupracovníkem deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
