Martin C. Putna: Slovanská epopej je strašlivá nepodařenina a omyl

14. únor 2017
Martin C. Putna

Cyklus dvaceti pláten Alfonse Muchy Slovanská epopej má být od 7. března vystavený v Japonsku. První část obrazů měla odletět v sobotu, to se ale nestalo. V Japonsku mají být obrazy vystaveny tři měsíce, pak se nejspíš vrátí zpět. Nad jejich další plánovanou cestou do Číny totiž stále visí otazník, ministerstvo kultury zatím nevydalo příslušná povolení. „Už Mucha chtěl, aby Epopej cestovala,” říká ve vysílání pražský radní Jan Wolf.

Někteří odborníci proti cestě obrazů do zahraničí protestují, obávají se, že převoz do Asie plátna poškodí. Proti nim vystupují zastánci zápůjčky, podle nichž Mucha s cestováním obrazů počítal, a zvolil proto odpovídající materiál.

„Slovanská epopej je strašlivá nepodařenina. Všechny tyto vzrušené vášně okolo Slovanské epopeje jsou bizarní a nesrozumitelné. To dílo je totiž opravdu omylem,” říká profesor sociální a kulturní antropologie Martin C. Putna.


Kdybychom Epopej probírali obraz po obraze, tak bychom viděli, kolik je tam omylů, nesmyslů, nechtěné ironie. Je to jen dokument dobové mentality, směšný nacionalistický konstrukt. Opožděný, umělecky plochý, nepovedený.Martin C. Putna

„Mucha se pokusil navázat na staré slavjanofilství z počátku 19. století a vytvořit něco, co je ve svém ideovém programu lží. Má to vyložit jakési společné dějiny slovanských národů. Nic takového jako Slovanstvo se společnými dějinami neexistuje. To je prostě konstrukt panslavistů, nacionalistů 19. století, který koneckonců sloužil jen ruskému šovinismu a imperialismu,” vysvětluje Putna.

Uložení Slovanské epopeje v Krumlově považuje za správné. „Jako taková kuriozita. Jako něco, co je dokumentem doby a opožděného panslavismu,” říká historik, který zdůrazňuje, že nic jako Slovanstvo nikdy neexistovalo. „Existují národy, které hovoří slovanskými jazyky. Poměrně mě děsí, že se ten pojem Slovanstvo začíná znovu používat,” dodává.

Praha–Frankfurt–Tokio

Podle zastupitele a radního hlavního města Prahy Jana Wolfa odletěla první část obrazů v pondělí odpoledne: „Směřuje do Frankfurtu, z Frankfurtu letí do Tokia. V Praze bylo dílo procleno a nevíme o žádných problémech.”

„Už 7. července 2016 jsem na tiskové konferenci prezentoval příspěvek, proč tato společnost hazarduje s existencí Slovanské epopeje. My jsme restaurátoři, kteří ten obor studovali a naší povinností je ochrana kulturního dědictví, obzvlášť děl této kvality a rozsahu,” říká Karel Stretti, vedoucí Ateliéru restaurování malířských děl AVU.


Mucha chtěl, aby byly se slovanskostí seznámeny další země světa. Epopej cestovala už za jeho života.Jan Wolf

Rizika podle něj pramení z několika faktorů. „Je to precedens, republika ztrácí prestiž kulturní země. Jsou tam ale rizika i fyzická, je-li dílo vystaveno změně klimatických podmínek a kolísající vlhkosti. Muzeum v Japonsku je moderní a důvěryhodné, na rozdíl od několika destinací v Číně, kam měla Epopej původně směřovat,” vysvětluje.

Mucha chtěl, aby epopej cestovala

Cestovní plán Slovanské epopeje podle radního Wolfa Čínu zahrnuje, pokud ministerstvo kultury k takové cestě svolí. „Měla by odcestovat do tří destinací v Číně. Osobně jsem jednu galerii navštívil a myslím si, že pokud by Česká republika, Praha, měla takovou budovu, tak bychom na to byli velmi pyšní,” myslí si Wolf.


Po těchto prvních zahraničních cestách v roce 1935 magistrát Prahy a jeho odborná komise vydaly protestní zákaz jakéhokoliv cestování a vývozu Epopeje na základě toho, jak byla díla při transportu poškozena.Karel Stretti

„Je to i změna teploty a vlhkosti při transportu. Když letadlo letí v deseti tisících a přistane na letišti, kde je relativní vlhkost 80 procent, tak může být dílo tisíckrát zabezpečeno v bednách, ale je to šok,” vyjadřuje obavu restaurátor.

Wolf tvrdí, že teoretické riziko poškození existuje vždycky, už sám Mucha podle něj chtěl, aby Epopej cestovala. „Chtěl, aby byly se slovanskostí seznámeny další země světa. Pokud měl Mucha zájem o to, aby dílo reprezentovalo Česko, v té době tedy část Rakouska-Uherska, tak i dnes není problém, aby se svět seznámil s tímto velkolepý dílem. Cestovala už za jeho života,” říká radní.

„Po těchto prvních zahraničních cestách v roce 1935 magistrát Prahy a jeho odborná komise vydaly protestní zákaz jakéhokoliv cestování a vývozu Epopeje na základě toho, jak byla díla při transportu poškozena. Jsou to v podstatě iluzorní argumenty, které jsou velice rizikové,” oponuje Stretti.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Rozhovor