Markéta Šindelářová: V Římě proběhla za účasti mnoha státníků inaugurace nového papeže Františka

Nikdy se nebál dělat velká gesta. A čím větší byl dav, ke kterému promlouval, jakoby ho nabíjel ještě větší silou. Bělovlasý profesor, který měl zaujmout jeho místo, jako by byl okamžitě v nevýhodě. Zvyklý spíš na zvědavost několika studentů a klid knihoven vypadal při svých prvních vystoupeních překvapeně a plaše. A rozhodl se nepřetvařovat. Časem při svých veřejných vystoupeních nabyl jistotu. Zřetelná byla především, když měl možnost dělat to, co je jeho povaze nejbližší – tedy vyučovat. Jeho jedinečná schopnost říkat složité věci jednoduchým způsobem, dala jeho středečním generálním audiencím nový rozměr a i lidi mimo katolickou církev přilákala k zájmu o jeho knihy.

Papež František, jehož inaugurační mši dnes Řím zažil, má, co se týká oblíbenosti, lepší startovací pozici než měl Benedikt XVI. Jeho spontaneita a nestrojená otevřenost, se kterou se zdraví jak s prvními tak posledními tohoto světa, mu získává sympatie. Jeho rázné a rozhodné jednání autoritu. Jeho skromné zvyky vlévají mnoha lidem naději, že dokáže udělat velké změny, především ve vatikánské kurii.

Jenže to může být i zrádné. Naplnit očekávání, které si od něj lidé slibují, totiž nebude tak jednoduché a je to běh na dlouhou trať. A navíc nezáleží jen na něm, zda se jméno církve podaří očistit. Vždyť ani ty skandály, které poznamenaly pontifikát Benedikta XVI., nebyly skandály Benedikta XVI. Věřme, že papež František církev znovu víc přiblíží chudým i potřebným. Ale nemylme se, mnohým bude jasný jazyk a nenápadnost jeho předchůdce – profesora chybět.