Markéta Šindelářová: Co všechno při volbě papeže hraje a má hrát roli?

Odcházející papež Benedikt XVI. se ve Vatikánu rozloučil s kardinály. Právě ti budou vybírat jeho nástupce
Odcházející papež Benedikt XVI. se ve Vatikánu rozloučil s kardinály. Právě ti budou vybírat jeho nástupce
Jedna ze dvou otázek, kterou si tady ve Vatikánu lámalo hlavu už týden na šest tisíc novinářů, byla v pátek v podvečer konečně zodpovězena. Kardinálové se v Sixtinské kapli k volbě papeže zavřou v úterý 12. března. Na druhou otázku – kdo bude na papežský stolec zvolen – bychom se tak odpověď mohli dozvědět už ve středu nebo ve čtvrtek.

Sami kardinálové dali najevo, že přes týden trvající generální kongregace jim má pomoci k tomu, aby měli na začátku konkláve jasno o tom, jak by měl nový papež vypadat. V diskuzích generálních kongregací vystoupilo už přes sto kardinálů – připomeňme, že kongregací se účastní i kardinálové starší osmdesáti let, kteří volit nebudou.

Nicméně jejich pohled na situaci církve budou pravděpodobně především „méně zkušení“ kardinálové brát v potaz. Z diskuzí kardinálů by mělo také vyplynout na povrch, jaké priority by měl mít příští papež. Benedikt XVI. svým dobrovolným odchodem z úřadu kardinálům naznačil, že by měl být především osobu silnou nejen duševně ale i fyzicky.

Přesto, že o obsahu jednání kardinálové, většina z účastníků dala už předem najevo, jaká témata chce na jednání přinést. Jen těžko můžou vynechat témata, která v posledních letech zajímala nejen církev, ale i média: kauzu Vatileaks – tedy únik dokumentů z papežského stolu, sexuální skandály kněží a v neposlední řadě také situaci kolem Vatikánské banky.

Ohledně těch si například ve čtvrtek nechali podat zprávu od tří zástupců příslušných vatikánských úřadů. Ke změnám ve způsobu fungování vatikánských úřadů se včera podle deníku La Stampa přiklonil například rakouský kardinál a český rodák Christoph Schönborn, maďarský Peter Erdö nebo francouzský André Vingt-Trois.

Jak ale varoval například libanonský kardinál Rai, kardinálové by se neměli zabývat jen interními problémy církve. Zdůraznil, že nelze zapomínat na situaci křesťanů na Blízkém východě. V rozhovoru pro deník La Stampa připomenul, že poslední roky byly pro blízkovýchodní křesťany kritické. „Z Iráku po pádu Sadáma Husajna utekl milion a půl křesťanů. Z Aleppa jich odešlo minimálně 60 procent.“ Relativně silná je podle něj koptská církev v Egyptě, ale i tam její situaci ztěžuje právo šaría. A velké problémy jsou také ve Svaté zemi. Tohle vše by kardinálové podle jejich libanonského kolegy měli brát v potaz. Vztahy s islámskými zeměmi by neměli v agendě nového papeže chybět.

Podle mluvčího Svatého stolce – Federica Lombardiho projednávají také vztahy mezi jednotlivými vatikánskými úřady a episkopáty po celém světě. I tohle bude evidentně jedno z podstatných témat mimojité také v souvislosti s nedávnou kauzou slovenského arcibiskupa Bezáka, kde se zdá, že právě tato komunikace nefungovala právě příkladným způsobem. Především afričtí kardinálové zase přišli s tématy charitativní činnost církve a chudoba. A v souvislosti se včerejším Mezinárodním dnem žen – v Itálii tolik oblíbeným – byla zase řeč o roli ženy v církvi.

A i když se kardinálové zdají rozdělení a o často mluví o tom, že mezi nimi existují různé zájmové skupiny, při včerejším hlasování o datu konkláve se dokázali shodnout hned na prvním návrhu a to naprosto převažující většinou.