Markéta Pilátová: Inkluze má výsledky. Rozdíly mezi žáky ale nesmažeme

„Netroufám si říct, jestli dokážeme smazat rozdíly mezi žáky. Ale podle mých zkušeností, které teď sbírám v brazilských školách, vede inkluze k polidšťování školského systému a vztahu mezi dětmi,“ říká spisovatelka, hispanistka a novinářka Markéta Pilátová.

V Brazílii inkluze funguje už dlouho. Ale celé státní školství tam funguje na jiné bází. Považuje se za samozřejmost, že učitel je jakýmsi druhým rodičem dětí. S dětmi musí navázat hezký přátelský vztah. „Jestli se vám to jako učiteli nepovede, na brazilské škole skončíte.“

Děti tolerují jinakost

Pilátová se tak ve svých brazilských třídách setkala s dětmi s Downovým syndromem nebo nějakou formou autismu. „Je zajímavé pozorovat ten vztah zdravých a postižených. Mám pocit, že děti se při styku s postiženými ke svým spolužákům chovají lidsky. Argumenty, že to zdržuje výuku, ale platí.“

„Naučí to děti tolerovat jinakost. Něco, co je ze začátku trochu rušivé, jim začne připadat normální a součást jejich života,“ dodává Pilátová. Při své zkušenosti tak došla k tomu, že ostatní děti nakonec prakticky nahrazují asistenty u dětí s mírným postižením.

Silná debata i výsledky

Pilátová má díky svým zkušenostem hodně zajímavých příkladů. „V jedné škole je například chlapeček s Downovým syndromem. Nemá asistenta, tak ho tam rodiče ráno přivedou a on tam tak vlaje po škole a chodí do různých tříd a vždycky někde chvilku posedí, zapojí se do výuky a pak zase odejde. Je to velice zajímavé.“

I v Brazílii samozřejmě zavedení inkluze doprovázela silná debata. „Rodiče argumentovali, že to bude zpomalovat výuku. Samotní kantoři na to taky poukazovali a měli strach, že nebude dost peněz na asistenty. Vláda socialistů měla inkluzi v programu, tak se zavedla a myslím, že má výsledky.“