Markéta Hejkalová: Dům pod náměstím. Vyprávění jednoho domu
Pro vyprávění svých románových příběhů zvolila Markéta Hejkalová netradičního vypravěče: starobylý dům, o němž je první dochovaná zmínka z roku 1695 – a tedy pamatuje hodně.
Příběhy dávnějších obyvatel domu-vypravěče jsou spíše epizodické; hlavní vyprávěcí linie (která se ovšem větví do několika dalších – a domu vypomáhají i další vypravěči) začíná koncem devatenáctého století.
Markéta Hejkalová
Autorkou románu je spisovatelka a překladatelka Markéta Hejkalová (nar. 1960). Vystudovala finštinu a ruštinu a založila v Havlíčkově Brodě nakladatelství Hejkal i Podzimní knižní veletrh. V letech 1996–1999 pracovala jako konzulka a kulturní atašé na českém velvyslanectví v Helsinkách. V letech 2006–2015 působila v mezinárodním PEN klubu.
Rodinné a rodové příběhy jsou přitom prolnuty s tzv. velkými dějinami, s historickými událostmi; často jsou přímo jejich ilustrací.
Postavy procházejí obdobími gründerského kapitalismu, obou světových válek, první republiky, hospodářské krize, padesátých let…
Vše je dovedeno až do současnosti a svorníkem všeho je dům, který dodnes stojí pod náměstím.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Dům mi říkal: Napiš o mně, napiš o mně. Tak vznikla kniha Markéty Hejkalové Dům pod náměstím
Poslední vydaná kniha spisovatelky a překladatelky Markéty Hejkalové se jmenuje Dům pod náměstím. Ptala se Hela Dvořáková.
-
Z Vysočiny přes Český ráj až do Finska se spisovatelkou a překladatelkou Markétou Hejkalovou
Proč zrovna do Finska? Když připomenu, že vůbec jako první napsala biografii světoznámého finského autora, která je známá jako kniha s lakonickým názvem Fin Mika Waltari.
-
Finsko až doteď chodilo kolem Ruska po špičkách. Rozhovor s překladatelkou Markétou Hejkalovou
Reportáž Miky Waltariho Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě z roku 1941 vyšla v českém překladu studentů pod vedením Markéty Hejkalové teprve letos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.