Marie von Ebner-Eschenbachová: Má dětská léta
V Radioknize si můžete poslechnout četbu na pokračování z memoárové prózy významné představitelky moravské německy psané literatury Marie von Ebner-Eschenbachové (1830 –1916), od jejíž smrti letos uplynulo právě 100 let. Do češtiny ji přeložila Lucy Topolská.
POSLOUCHEJTE ZBYTEK RADIOKNIHY >>
Marie von Ebner-Eschenbachová pocházela ze starého moravského rodu Dubských. Vilém Dubský z Třebomyslic přišel na Moravu počátkem 17. století z Čech. Rudolfem II. byl za své zásluhy jmenován nejvyšším soudcem markrabství moravského a povýšen do šlechtického stavu. Lysickou větev rodu založil Franz Dubsky, který žil v letech 1750 – 1812. Jeho druhou manželkou se totiž stala Antonie Piati z Drnovic, jejíž rodině Lysice patřily. Jeho mladším bratrem Johannem Nepomukem Dubským (1752 – 1790) pak začíná zdislavická větev rodu.
V Radioknize si můžete poslechnout deset vybraných kapitol, které v režii Zdeňka Kozáka čte Aranka Lapešová. Četba byla natočena v roce 2005, pro rozhlas připravila Alena Blažejovská.
Na zámku v Lysicích byla již v květnu 2003 otevřena stálá expozice Marie von Ebner-Eschenbachové. Spisovatelka se však narodila na zámku ve Zdislavicích u Kroměříže. Krátce po narození ztratila matku. Doma se mluvilo německy, ale rozhodujícím způsobem Marii ovlivnily také dvě české služebné, o kterých s velkým uznáním i vtipem píše ve své autobiografii – chůva Aniša, která dětem vyprávěla pohádky, a chůva Pepinka, která jim vštěpovala etické zásady.
Malá Marie tedy rozuměla česky, avšak česká spisovatelka se z ní nestala. Po prvních literárních pokusech – básních ve francouzštině – si za jazyk svých uměleckých děl zvolila němčinu. Od dětství se pohybovala mezi Zdislavicemi a Vídní, kam roku 1863 přenesla těžiště svého působení a kde také ve vysokém věku 86 let zemřela.
Marie von Ebner-Eschenbachová poznala život šlechty i prostého venkovského obyvatelstva. Znala také úřednické i nejvyšší vídeňské kruhy. Jejím největším koníčkem bylo divadlo, jak o tom svědčí její zápisky z návštěvy Paříže v 60. letech 19. století. Jejím prvním tištěným dílem byly skici Z Františkových lázní, uveřejněné anonymně, po nich následovala řada dramat. Ponejvíce šlo o historické hry, které však nezískaly valný úspěch.
V 70. letech se autorka přeorientovala na prózu, první svazek jejích povídek vyšel roku 1875. Největší proslulost získaly její romány Božena (1876) a Obecní dítě (1887). Marie von Ebner-Eschenbachová je známá také svými aforismy, čerpala náměty i ze světa zvířat. Povídka Krambambuli (1883) o psu kolísajícím mezi dvěma pány byla úspěšně zfilmována. Půvabná memoárová práce Má dětská léta byla napsána v roce 1906.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
