Mariánský kult. Mezi politickými vězni doznal ojedinělé intenzity
Je tu s námi, ať jsme věřící, nebo se považujeme za ateisty. Provází nás po staletí, jednou jako krásná středověká Madona, podruhé jako líbezná vánoční koleda a do třetice třeba jako pověst o zázračném zjevení. Někdo u Panny Marie hledá ochranu, pomoc či radu, a jiný naopak může její kult odmítnout. Málokdo je k němu však zcela lhostejný.
„Lovit budem matku boží,“ zpívá se v České mariánské muzice Adama Michny z Otradovic. Sbírky duchovních písní tohoto jindřichohradeckého varhaníka, básníka a skladatele ze 17. století představují jednu z nejkrásnějších forem mariánské úcty českého baroka. Baroko je ostatně obdobím, kdy mariánský kult u nás vrcholil.
Podle kardinála Dominika Duky má však mariánská úcta mnohem dávnější historii. Rozšířila se k nám až z Cařihradu, který Panna Maria chránila před dobyvateli. Její obraz, který byl nesen v prosebném průvodu, se díky sv. Cyrilu a Metoději dostal až na Velkou Moravu.
Velký podíl na rozšíření a upevnění mariánského kultu u nás měl arcibiskup Jan z Jenštejna. Byl to právě on, kdo v církvi prosadil zavedení svátku Navštívení Panny Marie. Tento svátek sice jako první připomínali františkáni už ve 13. století, Jenštejn ho však v roce 1386 poprvé slavil mimo františkánský řád. A na jeho návrh papež Urban VI. o tři roky později potvrdil platnost tohoto svátku pro celou církev.
Podle historika Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR byly oslavy mariánského kultu poněkud přerušeny v období husitství a reformace. Sám Jan Hus přitom byl velkým ctitelem Panny Marie. V protiváze k reformační střízlivosti se pak mariánský kult silně rozvíjí v době baroka. Tehdy jsou jeho typickým projevem například náboženské poutě. Nejvýznamnějšími místy mariánské úcty v Čechách v době baroka byly Svatá Hora a Stará Boleslav, na Moravě pak Svatý Hostýn a Velehrad.
Náboženské poutě jako projev odporu proti komunistickému režimu
Koncem 18. století, zejména s nástupem osvícenství, vzepjatá barokní mariánská úcta odeznívá a mariánský kult získává střídmější podobu. Pokračuje však i v období sekularizace v 19. století, v době ohrožení státu s nástupem nacismu a dokonce i v období komunismu, kdy byl jednou z forem protestu proti totalitnímu režimu.
Poutní místa se v té době stávala místem vzdoru a komunistické úřady se této formy odporu velmi obávaly. To dokazuje i nový výzkum Jaroslava Šebka o roli církve za normalizace. Státní bezpečnost v 80. letech minulého století dokonce vytvořila manuál, jak postupovat při eliminaci náboženských poutí. Režim se obával především toho, že velká část účastníků poutí byli mladí lidé do 25 let.
A zcela ojedinělé intenzity doznal mariánský kult například mezi politickými vězni. Svědčí o tom dnes už legendární báseň Popelka Nazaretská, kterou básník Václav Renč vytvořil během svého dlouholetého věznění v Leopoldově. Knižně mohla vyjít až v roce 1969.
Panna Maria je především symbolem mateřství a ochrany
Jsme však, jak se často zdůrazňuje, v ateistických Čechách. Stojí proto za připomenutí, co vlastně mariánský kult představuje, jaký je jeho vnitřní smysl a čeho se dotýká. Podle Jaroslava Šebka se jedná především o kult ženství a mateřství.
Je zde také podvědomá rovina hledání útočiště a ochrany, a to i pro dospělého člověka. A pro věřící je tady rovněž prvek vděčnosti za to, že to byla právě ona, kdo přivedl na svět Ježíše Krista. To ostatně potvrzuje i kardinál Duka.
Protestantské církve však vnímají mariánský kult diferencovaněji. „Protestantismus je návratem k evangeliím a protestanté vždy trochu podezřívali katolickou tradici, že si některé věci poněkud přibásňuje nebo přebírá prvky z jiných tradic,“ říká farář Církve československé husitské Martin Chadima. Protestantismus se podle něj pokouší dostat k historickému Kristu. I mezi jednotlivými protestantskými církvemi jsou však v pohledu na kult Panny Marie rozdíly.
Kult Panny Marie inspiroval nejkrásnější umělecká díla
Je třeba ovšem zmínit, že mariánský kult získal své místo i v tisíciletých dějinách křesťanského umění. Vít Vlnas z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy říká, že díla inspirovaná Pannou Marií jsou doložena už ve středověkém umění, a to jak v malířství a sochařství, tak v krásné literatuře. „Krásnou ukázkou je například reliéf z Kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, kde je Panna Marie ústřední postavou,“ uvádí Vít Vlnas.
Velké intenzity dosahuje mariánský kult zejména na přelomu 14. a 15. století v souvislosti s tzv. krásným slohem. Obraz Panny Marie v malířství i sochařství doznává zásadní proměny. Je zdůrazněn nejen její fyzický půvab, ale i její mateřství. „To jsou asi nejkrásnější zpodobnění Panny Marie, která v době českého středověku vznikla,“ uzavírá Vít Vlnas.
Panna Marie podle něj nikdy nezmizela z českého výtvarného umění, její podoba se ale aktualizovala. Zejména s nástupem moderního umění získává nové kontexty a významy. To dokazují například díla Františka Bílka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
