Marek Hudema: Hongkong na cestě do komunistické Číny
Krvavá lázeň, pat, rozšíření demokracie – to všechno jsou možnosti, jak mohou dopadnout už několik měsíců trvající protesty v Hongkongu vedoucí ke konfrontaci s pevninskou Čínou.
A vlastně přitom nejde jen o Hongkong. Jde totiž o budoucnost samotné Číny, která vypadá dost černě.
Čtěte také
Začněme malým, ale nutným, historickým úvodem. Území dnešního Hongkongu se kdysi – za časů slabé Číny v 19. století – zmocnila Velká Británie. Hongkong se stal britskou kolonií a nakonec byl předán v roce 1997 sílící Číně. S tím, že na 50 let si v rámci hesla „jedna země, dva systémy“, zachová autonomii, kapitalismus, základní svobody, a bude se tam rozšiřovat demokracie.
Peking, který prováděl ekonomické reformy, potřeboval tehdy Hongkong jako bránu pro západní investory. Potřeboval tamní přístav, burzu i nestranný právní systém. Na Západě se zase objevila myšlenka, že až Čína zbohatne, přijde i demokracie. Autonomní čínský Hongkong byl tak na první pohled výhrou pro Peking i Západ.
Jenže tyhle předpoklady už neplatí. Ekonomický význam Hongkongu pro Čínu klesá a Peking by ho rád nahradil nedalekým Šen-čenem, kde plánuje vytvořit speciální zónu „práva a pořádku“, ráj pro finančníky a mezinárodní firmy.
Opozičníci do čínských gulagů
Čtěte také
Peking rozhodně nechce rozšiřovat v Hongkongu demokracii a ani v pevninské Číně nevedl ekonomický vývoj k rozvoji demokracie. Naopak, nyní pozorujeme utužování režimu. Dokonce i tržní ekonomika se dostává na druhou kolej.
Dobře je to vidět právě v Hongkongu. Zatímco dříve se Peking snažil najít společnou řeč s boháči, kteří do velké míry ovládají Hongkong, nyní se od nich distancoval. Týdeník The Economist citoval čínského představitele, podle kterého současná krize ukázala nedostatky hongkongského kapitalistického systému. Krize v Hongkongu ukazuje, že čínské komunistické vedení si nepřeje demokracii a dokonce ani kapitalismus.
Čtěte také
S tvrdým zásahem v Hongkongu ale Peking váhá, protože by to poškodilo jeho mezinárodní prestiž, což si vzhledem k rozvíjející se obchodní válce se Spojenými státy nemůže dovolit. Pekingští komunisté si nepřejí mezinárodní obchodní embargo kvůli krvavému potlačení demonstrací v Hongkongu.
Navíc jsou přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska vyhrají tak jako tak. Uvažují prý dokonce o menších ústupcích. Správkyni Hongkongu nechali stáhnout návrh extradičního zákona a možná ji nechají i jednat – ovšem pouze jednat – o rozšíření tamní demokracie.
A pak, až přijde čas, čínské komunistické vedení zasáhne. Nejpozději v roce 2047, až zmizí pravidlo „jedna země, dva systémy“. Hongkongští opozičníci poputují do čínských gulagů.
Pokud se trend nezmění, bude v té době Čína vracející se postupně ke komunistickému direktivnímu hospodářství, už ve stavu ekonomického úpadku. Zvrátit by to mohla změna v Pekingu nebo vítězství demokracie v Hongkongu a její rozšíření do Číny. Pravděpodobnost takového výsledku je ale dost malá.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
