Manželství a dvě děti? Představy se nemění, máme ale vyšší nároky a někde musíme slevit, popisují sociolog a psycholožka
Česká rodina prý prochází krizí. Sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumu Současná česká rodina, ale v debatě Vertikály popisuje, že lidé si dnes přejí stále monogamní vztah. „Vlastně se toho moc nezměnilo. Co je jinak, to je počet jednočlenných domácností,“ shrnuje. Psycholožka Lenka Lacinová ze stejné univerzity doplňuje, že zajímavější než zkoumat představy o rodině je sledovat, proč lidé nenaplnili svá očekávání o úspěšném životě.
Co se nejvíce proměnilo, pokud se na to podíváme statisticky?
Martin Kreidl: Nejvíce se proměnil počet jednočlenných domácností. Před 30 lety bylo lid, kteří žijí sami, přibližně jeden milion, dnes to jsou miliony dva. Jsou to lidé, kteří se do situace samostatného bydlení dostali různými způsoby. Částečně se to děje na začátku dospělého života a pak na konci života.
Čtěte také
Proč chceme žít sami?
Lenka Lacinová: V posledních dvaceti třiceti letech se odehrála velká změna v tom, kdy lidé začali sami sebe považovat za dospělé. Už ve výzkumu někdy kolem roku 2000 se ukázalo, že lidé ve věku od 18 do 25, někdy až do 30 let, se pořád necítí tak, aby sami o sobě řekli, že jsou plně dospělí. Můžou být třeba ekonomicky nezávislí, ale z emočního hlediska se ještě dospěle necítí.
Je to období, kdy mladí lidé studují, už není stigmatem, že spolu mladí žijí nesezdaně. Díky dostupnosti a bezpečnosti antikoncepce se mohou rozhodovat, kdy a s kým založí rodinu.
To všechno vypadá jako báječná svoboda, na druhou stranu to znamená, že všechny volby, které udělám, budou moje. A když to pokazím, tak to bude moje vina. Předchozí generace to měly takzvaně nalajnové, škola, sňatek, děti.
Čtěte také
Troufla bych si říct, že za částí single žen může stát to, že chtějí pro svůj budoucí život skutečně dobrou volbu, velmi dobrého partnera, velmi dobrého otce svých dětí. A to je strašně obtížné.
Jaké touhy mají dnes mladí lidé?
Lacinová: Někdy před deseti lety jsme měli čtyřletý výzkum, kdy jsme se lidí od osmnácti do jednadvaceti let ptali ne na hodnoty, což je vždy ošidné, tam se člověk dozví, že to je rodina a zdraví. Ale ptali jsme se na jejich plány. A pořád tam bylo mít partnera, rodinu, děti.
V abstraktní rovině se k tomu lidé pořád hlásí, ale během života přichází různé volby, kdy se ukáže, že ne všechno, co jsme si v mládí vysnili a k čemu jsme se vztahovali, můžeme naplnit. Čím lepší plat, tím lepší. Lepší partner, lepší auto, lepší byt...
Uvalujeme na sebe velká očekávání, pak je nejsme schopni z různých důvodů naplnit – a pak je otázka, který z těch životních plánů opustím nebo zredukuju. A tam to začíná být
Čtěte také
zajímavé, objevuje se řada potenciálních konfliktů. Lidé chtějí dvě děti, ale zvažují: máme školku, jesle, někoho, kdo pomůže?
Když mluvíme o tradiční rodině, tak mluvíme o jaké? Je to maloměstská nebo šlechtická rodina v 19. století?
Kreidl: Když už lidé založí rodinu, tak jejich představa je navzdory řečem o tom, že je rodina v krizi, vlastně dost stabilní. Většina lidí si pořád představuje monogamní vztah. Máme nějakou představu o dělbě domácích povinností, o dělbě péče a vlastně se toho moc nezměnilo.
Proč je dnes hledání partnera složitější než dřív? Poslechněte si celou debatu Vertikály.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
