Manipulativní matky chtějí od dcer naplnit vlastní dětské potřeby. Místo sebereflexe je emočně vydírají, říká psycholožka Lammelová
„Ve vztazích matek a dětí jsou typy žen, které manipulují útokem na charakter, nebo ty, které mažou med kolem pusy. Mluvím hlavně o ženách, které vyrostly v době, kdy nebylo tak běžné jako dnes zabývat se svým vlastním nitrem,“ říká psychoterapeutka a psycholožka Alexandra Lammelová. Tématu manipulace se věnuje i další díl z cyklu Ctnosti a neřesti, který uvádí Dejvické divadlo a Český rozhlas Plus.
Čtěte také
„Vždycky si vzpomenu na našeho dávného supervizora, když jsem ještě pracovala na Lince důvěry, který byl háklivý na téma manipulace a vždycky říkal, že všichni, co chceme docílit svých potřeb, manipulujeme. Ale já s tím nesouhlasím,“ srovnává Lammelová. „Manipulace je netransparentní jednání nebo účelové vztahování se, kdy druhého člověka používám jako prostředek k něčemu, co chci já.“
K manipulaci proto může docházet mezi partnery, v rodinách, ale i dalších mezilidských vztazích. Společným prvkem je zpravidla potřeba druhého člověka vlastnit a ovládat, která často ústí v ukrývání manipulovaného do ústraní.
„Typické je to, že manipulátor lidi izoluje od jejich blízkých. Jsou lidé, kteří mají velkou potřebu mít druhého člověka jenom pro sebe, a tak pošpiňují a očerňují všechny další lidi, které má ten člověk rád, a tím ho izolují od jeho okolí,“ popisuje.
Čtěte také
Alexandra Lammelová se nejčastěji setkává s oběťmi manipulativního jednání jednoho z rodičů – typicky matek. Stejný scénář ale manipulátoři uplatňují i při domácím násilí nebo zakládání sekt. Společným pojítkem pak často bývá i příčina tohoto jednání.
„Matky si nejsou vědomy svých vývojových zatížení a místo aby je řešily nějakou náhledovou cestou a sebereflexí, tak je řeší vyrovnávacími a obrannými strategiemi, mezi které patří, že chtějí od toho dítěte, či dalších generací, naplnění vlastních dětských potřeb,“ vysvětluje.
Proto dětem očerňují kamarády a rozmlouvají partnery, aby nepřišly o jedinečný zdroj pozornosti. Kromě toho používají celou škálu dalších manipulativních strategií – od lichocení po emoční vydírání.
Velké pochybnosti
Vyléčit takto zneužívané dítě je náročné, protože manipulativní rodič narušuje jeho sebevědomí, schopnost vytvářet hranice, ale i vzorce, podle kterých si potomek sám hledá partnery.
Čtěte také
„Je to veliká souhra toho, v jakém dalším prostředí se dítě ocitne, jaké další lidi v životě potkává a jestli je to model, který se opakuje, protože to, co zažijeme v dětství, zpravidla pokládáme za normu a za bezpečí, i když to třeba vůbec bezpečné není,“ upozorňuje Lammelová.
„Takže člověk, který prošel zneužíváním v rodině, si zcela podvědomě nachází partnery, kteří mají také tendenci emočně zneužívat. I když se tomu třeba chce vyhnout, tak dává důvěru tomu, kdo je mu nějak blízký.“
Naopak manipulátor na terapii zpravidla nedorazí vůbec, případně ji rychle ukončuje, protože má pocit, že chyba je v okolí, ne v něm.
„Narcistické rysy jsou rysy velké sebestřednosti. Tomu člověku jde zpravidla jenom o sebe, protože si potřebuje dokazovat vlastní hodnotu,“ uzavírá Lammelová. „Když bychom se podívali na strukturu jeho mozku, tak nejvyvinutější část je ratio. A v limbickém systému, kde jsou uloženy emoce, může být velikánská nejistota a pochybnosti o sobě.“
Jak vyjít s manipulátorem? Jaký život mají manipulující matky? A jak se od manipulátora odstřihnout? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Renata Kalenská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
