Máme se bát po „černém pondělku“ pádu Číny? Nejde jen o zmatky v čínské ekonomice?
21. století mělo být podle všech předpovědí čínské. Druhá největší ekonomika světa už co do objemu vývozu předběhla Spojené státy. Za posledních 10 let se čínské hospodářství zpětinásobilo.
„Čína zajišťuje polovinu ekonomického růstu planety a ovlivňuje životy lidí na všech kontinentech,“ píše britský deník Daily Telegraph.
Síla Číny byla patrná během finanční krize v letech 2008 až 2009, kdy státní růstové pobídky absorbovaly velkou většinu finančních otřesů.
Jenomže tentokrát otřesy přicházejí z Pekingu. Investoři v pondělí zpanikařili a začali se chovat, jako by hrozil pád burz obdobný roku 1929. Z finančních trhů v krátké době zmizelo 10 trilionů dolarů. Dow Jonesův index nakrátko poklesl o tisíc bodů.
Chvíli se zdálo, že Čína je opravdu nad propastí a vezme do ní s sebou ostatní obchodní partnery. Dokonce i jinak zodpovědní političtí poradci začali na Twitteru psát vzkazy, že je čas předzásobit se konzervami se zelím a fazolemi v tomatové omáčce.
Střízlivější hlavy přičítaly prodejní horečku tradiční srpnové zranitelnosti finančních trhů, kdy chybějí uklidňující hlasy státníků a ekonomů – protože jsou na dovolené.
Ačkoliv svět na Číně závisí hodně, apokalypsa se nekoná. Problémy spíše souvisejí s chybami čínské vlády. Peking se zprvu choval racionálně a před dvěma týdny devalvoval, aby podpořil klesající vývoz. Pak ale vláda ztratila nervy a začala intervenovat proti strmému pádu jüanu.
V tu chvíli se naplno obnažily nedostatky čínského ekonomického modelu. Peking chce totiž kontrolovat svou měnu za každou cenu, a tak nikdo vlastně neví, jaká je reálná hodnota čínských burz.
Čína zkrátka místo strukturálních reforem a větší tržní otevřenosti nadále řídí svůj kapitalistický systém metodou socialistických pětiletek. Příčinou dnešní krize je tak mimo jiné to, že nikdo doopravdy nezná záměry Pekingu ani skutečný stav čínské ekonomiky.
Sedmiprocentní růst ohlášený na letošek byl evidentně fiktivním číslem. „Čínským údajům o HDP nelze věřit, a i když ekonomika Země středu nepochybně klesá, nejspíš o žádný drastický pád nejde,“ končí Daily Telegraph.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.