Máme první přímé důkazy o seismické aktivitě pod povrchem Marsu

2. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vizualizace sondy InSight na Marsu. Sonda má zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety.

Díky americké sondě InSight máme první měření seismické aktivity mimo naši planetu. Vědci tak mají možnost zjistit, z čeho se skládají horniny pod povrchem rudé planety .

Sonda InSight pracuje na Marsu od listopadu 2018, výsledky jejích měření publikoval prestižní vědecký časopis Nature. Žádná velice silná „marsotřesení“ se zatím zaznamenat nepodařilo. Dosud sonda změřila 200 seismických událostí, a žádná z nich nepřesáhla 4. stupeň Richterovy škály. Sonda ale už prokázala, že Mars je seismicky velice aktivní, některá z marsotřesení trvala i 20 minut. 

Díky měření seismické aktivity na povrchu Marsu jsme schopni zjistit, co se nachází uvnitř planety.
Petr Brož, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR

„Uvnitř Marsu dochází k procesům, které způsobují, že se horniny tvořící vnitřní část Marsu třesou,“ říká Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. „A díky měření seismické aktivity na povrchu Marsu jsme schopni zjistit, co se nachází uvnitř planety. Chceme se dozvědět, jak silná je kůra, jak silný je plášť, v jakém skupenství je jádro planety, jestli tam jsou stále roztavené horniny,“ pokračuje Petr Brož. „A jestli je tam dostatečné teplo na to, aby Mars mohl v budoucnu ještě zažít sopečnou činnost.“

Seismická aktivita napříč Sluneční soustavou 

Také jiné planety Sluneční soustavy jsou seismicky aktivní, ale pouze v případě Marsu existují přímá měření. Z planet, které mají kamenitý charakter (Merkur, Venuše, Země, Mars a také Měsíc), je pravděpodobně seismicky nejaktivnější Země. Seismickou aktivitu zde způsobují pohyby tektonických desek. Třesení ostatních vesmírných těles je způsobeno jinými mechanismy. 

Ilustrovaný průřez přístrojem SEIS. Extrémně citlivý šestisenzorový seismometr, který zaznamenává seismické vlny procházející vnitřními strukturami Marsu.

„Na povrchu Merkuru víme o slabých otřesech, které jsou způsobeny chladnutím planety,“ vysvětluje Petr Brož. „Chladnutí způsobuje smršťování planety, které vytváří napětí v její kůře. A ta na to reaguje pohyby. Podobný mechanismus bychom našli i na Měsíci, ale nevíme, jaké mechanismy způsobují seismické aktivity na Venuši,“ podotýká Brož. Kvůli složitým podmínkám na povrchu Venuše se prý můžeme jen dohadovat. Četnost marsovské seismické aktivity se na pomyslné stupnici nachází někde mezi velmi aktivní Zemí a málo aktivním Měsícem.

Seismická aktivita Marsu je způsobena hromaděním vnitřního napětí. Příkladem může být velká hora, která tlačí na povrch, a ten se prohýbá. Takové procesy v dlouhodobém měřítku generují napětí. Určitou roli hrají i slapové jevy způsobené dvěma měsíci a povrch se otřásá i kvůli dopadům asteroidů. V dávné minulosti se Mars třásl i vlivem sopečné činnosti.

Mars (zatím) bez sopek

Vizualizace sondy InSight na Marsu

„V současnosti nepozorujeme na povrchu Marsu žádné aktivní sopky ani teplotní anomálie,“ upozorňuje Petr Brož. „Nemáme důkazy o přímé souvislosti mezi otřesy Marsu a sopečnou činností. A právě z tohoto důvodu měří na povrchu Marsu sonda InSight.“

Je totiž možné, že nám poskytne nová data, která prokážou, že v hlubinách Marsu jsou horniny, které jsou vystaveny dostatečně vysoké teplotě na to, aby se mohly tavit. Je tedy možné, že magma tam stále někde vzniká, a je tak jen otázkou času, než se dostane k povrchu.

Geofyzikální měření na Marsu pomůže zasadit i procesy v kůře naší planety do širšího kontextu. Sonda InSight bude na povrchu Marsu aktivní nejméně do konce roku, ale počítá se s její mnohem dlouhodobější činností.

autoři: Daniel Mrázek , mrk | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku