Mám spanilé jméno, říká oslavenec Brikcius. Hanobil v písni SSSR, musel do Vídně

30. srpen 2017

Intelektuál a performer Eugen Brikcius slaví pětasedmdesáté narozeniny. Díky širokému záběru své produkce platí za prototyp renesančního umělce, který již od 60. let minulého století patří mezi nepřehlédnutelné postavy české kulturní scény.

S komunistickou mocí měl Brikcius problémy už jako čerstvý maturant, na vysokou školu jej totiž přijali až v roce 1966. Po čtyřech semestrech pražské filozofické fakulty pak zamířil na dva roky na londýnskou univerzitu.

Na počátku 70. let se sice vrátil do Československa, jeho nespoutaný duch ale válčil s nastupující normalizací. Důkazem může být zdánlivě nevinný konflikt z pražské hospody, který v roce 1973 vyústil v osm měsíců za mřížemi za „hanobení Sovětského svazu". To spočívalo mimo jiné v tom, že Brikcius spolu s přáteli - Ivanem „Magorem" Jirousem, spisovatelem Jiřím Daníčkem a překladatelem Jaroslavem Kořánem - zpíval písničku s textem Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří. Bohužel se k tomu nachomýtl vysloužilý příslušník Státní bezpečnosti.


S pomocí latinských básní se dají úspěšně balit holky. Eugen Brikcius

Tři roky po podpisu Charty 77 nakonec Brikcuis zamířil v roce 1980 do emigrace, usadil se v Rakousku a konečně také dokončil v Londýně svá studia. Ve Vídni se živil úředničinou, ale zároveň nadále tvořil. Jeho latinsky psané básně - do češtiny převedené Pavlem Šrutem - se ale ke čtenářům mohly dostat jen prostřednictvím samizdatu. S českým prostředím ale Brikcius zůstal spojený, o čemž svědčí například jeho esej z roku 1985 věnovaný Antonínu Panenkovi. Jeho kopací techniku v něm označil „za výraz čisté poezie".

Po pádu komunistického režimu se Brikcius, který byl v normalizačních časech před svou emigrací „nezaměnitelným iluminátorem stolních a pijáckých společností mnoha pražských vináren a náleven", konečně mohl začít vracet do Čech. Navázal tu na své konceptuální akce - k těm památným patří například jeho pivní happening z roku 1991. A začal také vydávat své sbírky - knížku se Šrutovými překlady latinských básní Cadus rotundus Sud kulatý (1993), Eugeniální verše (2000), Mesón El Centro (2010) či Platný příběh (2012).

V roce 2015 získal Brikcius Cenu Jaroslava Seiferta, letos byl oceněn rakouským Čestným křížem Za vědu a umění I. stupně.

autor: jas | zdroj: ČTK
Spustit audio