Málo spíte? Podle vědců to může způsobit Alzheimerovu chorobu nebo depresi

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy spánek, postel

Během nadcházejícího Týdne mozku chtějí vědci na přednáškách upozornit na přínosy a úspěchy výzkumu nervové soustavy. V souvislosti s tím připomínají, že se o svůj mozek obvykle moc nestaráme.

Pomoct mu můžeme přitom už třeba jen pravidelným a dostatečně dlouhým spánkem. Výzkumníci z think-tanku RAND v jedné studii uvádějí, že nedostatek spánku vede k Alzheimerově chorobě.

Spánek a Alzheimerova choroba spolu mohou souviset na základě toxinů. Ty, které mohou být s nemocí spojovány, se odbourávají právě v průběhu spánku. Lymfatický systém v naší hlavě funguje mnohem lépe když spíme, než během bdělosti. Pomocí mozkomíšního moku odplavuje z mozku škodlivé látky, které jinak ničí mozkové buňky. Jde hlavně o látku amyloid.


Člověk by se měl po spánku cítit přiměřeně osvěžený. Jestliže spánek trvá přiměřeně dlouho a člověk je neosvěžený, pak ten spánek neměl přiměřenou kvalitu. Stejně tak, když je člověk přes den unavený a ospalý, je možné, že jeho spánek trval krátkou dobu.Karel Šonka

„Kratší spánek je rizikem pro akumulaci amyloidu, který je sám ve větším množství projevem úbytku nervových buněk při Alzheimerově nemoci,“ říká Karel Šonka, neurolog ze Všeobecné fakultní nemocnice. Upozorňuje ale, že přímé důkazy pro tuto souvislost chybí. Vědci prý vychází jen ze statistických modelů.

Mezi nemoci, u nichž je podobná souvislost průkaznější, se řadí například deprese. Studie mezinárodního týmu vědců, která vyšla v magazínu Journal of Clinical Psychiatry, naznačuje, že zásadní roli hraje délka spánku. Odborníci tvrdí, že lidé kteří pravidelně spí méně než šest až osm hodin denně, trpí častěji depresí a úzkostmi. Podle vědců to může souviset s částí mozku, která řídí organismus při střídání dne a noci. Pokud spíme málo, je tento přirozený cyklus narušený.

Podle americké Společnosti pro výzkum spánku bychom měli spát alespoň sedm hodin. Pokud spíme méně, kromě zmíněné demence a deprese čelíme výraznějšímu riziku cukrovky, zvýšeného tlaku, mozkové mrtvice nebo infarktu.

mozek

Spánek by neměli podceňovat ani lidé, kteří se živí kreativně. Podle výzkumu německých neurologů lidé s kvalitním spánkem mají lepší možnost vhledu do problémů, snáze řeší třeba matematické úkoly a hádanky. Vědci z anglické Loughborough University zase v minulosti přišli na to, že pokud špatně spíme, hůř chápeme odlišné názory. Podle této starší studie tělo jako první začne omezovat kreativní funkce mozku a představivost. To údajně souvisí s přijímáním odlišných názorů a postojů.

Mozek podle vědců během spánku sjednocuje dlouhodobou paměť a navazuje během něj mnohem více nervových spojení než při bdělosti. Spánek nám tedy pomáhá zapamatovat si to, co jsme se během dne naučili. Podle vědců ale přetrvají jen ta spojení, která doopravdy potřebujeme, a nepotřebné informace mozek ve spánku prostě vymaže.