Malé jaderné reaktory v Česku budou. Nestaví se ale o moc rychleji než velké, říká expert Duspiva

21. duben 2026

Vláda tento týden podepíše se společností ČEZ memorandum o spolupráci při výstavbě malých modulárních reaktorů, které vyvíjí společnost Rolls-Royce SMR. Podle Jiřího Duspivy z Centra výzkumu Řež jde o důležitý signál firmám, že dostanou státní podporu, i když zatím nejde o smlouvu. „O tom, že se to bude realizovat, bych nepochyboval,“ říká v Interview Plus.

Britská společnost, ve které ČEZ drží pětinový podíl, minulý týden uzavřela kontrakt na stavbu tří modulárních reaktorů ve Walesu. V Česku se první plánuje postavit v Temelíně, termín zprovoznění v polovině 30. let považuje odborník za realistický.

Čtěte také

„Obecně platí, že stavba velkých reaktorů trvá dlouho. A pokud stavíme vlastně stejnou technologii a podle de facto shodné legislativy, tak to nemůže trvat o moc kratší dobu. Po zkušenostech z havarijních situací se podmínky zpřísňují a musí je naplňovat i malé reaktory,“ vysvětluje.

Duspiva upřesňuje často skloňovanou charakteristiku, že malé modulární reaktory se staví podobně jako Lego, kdy se jednotlivé komponenty dovezou na místo a jen se poskládají. „Tak jednoduché to není. Zásadní je kontrola už při výrobě, všechny komponenty navíc musejí splňovat stejné charakteristiky bez ohledu na výrobní technologii,“ dodává.

Jádro místo uhlí

Umístění malých reaktorů ve stávajících jaderných lokalitách v Temelíně a v Dukovanech je výhodné, protože jsou již geologicky prozkoumané. Do budoucna se ale počítá s výstavbou reaktorů i na dalších místech, například v areálu uhelné elektrárny v Tušimicích.

Čtěte také

„Chceme v uvozovkách rychle realizovat ten první blok, na kterém si řadu věcí vyzkoušíme. Umístěním do stávající jaderné lokality získáme čas pro průzkum těch dalších. A pak jsou zde aktivity dalších společností, nejen ČEZu, které uvažují o nahrazení svých fosilních zdrojů,“ uvádí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už v roce 2022 vytvořilo pracovní skupinu, v níž byli i potenciální investoři z energeticky náročných odvětví, jako je hutnictví, chemický průmysl, výroba cementu nebo centrální vytápění.

„Zmínil bych Sokolovskou uhelnou, která má program nahrazení svých uhelných zdrojů. Využili i fondy americké vlády k průzkumu lokalit, které by mohly být vhodné pro umístění jaderného zařízení,“ dodává Duspiva.

Jak dlouho ještě budou v provozu jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu