Makedonská Gevgelija, přestupní stanice do vysněné Evropy

Uprchlíci na makedonském nádraží Gevgelija 4

Uprchlíků, kteří přicházejí přes Řecko a Makedonii dále do Evropy, přibývá. Jsou jich už tisíce denně. Makedonie na ně ale není připravena a podmínky, ve kterých zůstávají, jsou velmi tvrdé. Většina se proto snaží co nejrychleji dostat do Srbska a přes hranice do Maďarska.

„Makedonie je tranzitní země dál do Evropy,“ potvrdil v Ranním Plusu redaktor Českého rozhlasu Dalibor Zíta.

Uprchlíci musí hranice překonat ilegálně pěšky, pak můžou zažádat o makedonské povolení k pobytu, které je platné 72 hodin. Teprve potom mohou využít veřejnou dopravu a vlakem přejet z jižní hranice na severní.

„Hromadí se na prvním nádraží, které je po cestě, v městě Gevgelija. V jednu chvíli tam bylo přes 2000 lidí,“ vylíčil své zážitky z místa novinář.

Podle něj už úřady přestaly být schopné vydávat povolení a vlaky se začaly zpožďovat. Migranti tak čekají i několik dní, než mohou pokračovat v cestě.

„Ve městě není vybudováno žádné zázemí pro takové množství lidí, a tak rodiny s malými dětmi spí na nádraží a v jeho okolí, na zemi nebo ve stanech,“ popisuje Zíta.

Chybí základní hygiena i léky

Humanitární pracovník Richard Souček působící v Gevgeliji přiblížil poslední snahy Mezinárodního červeného kříže. „Začali stavět základy provizorního kempu v parku přímo v areálu nádraží, kapacita je ale naprosto nedostatečná.“

Uprchlíci na makedonském nádraží Gevgelija 3

Nádraží není bezpečné, dodal Zíta. „Několik běženců od neoznačeného elektrického vedení dostalo šok a museli být hospitalizováni. V podstatě každý den při čekání na vlaky na slunci někdo zkolabuje, nejčastěji ženy.“

Kromě toho, že chybí základní hygiena i léky, nemají někteří uprchlíci ani jídlo.

Samotný nástup do přeplněných vlaků je neméně dramatický, popisuje redaktor. „Při nástupu do vlaků vznikaly tlačenice, děti byly podávány oknem, v nastalém chaosu se policie chová násilně a vyhazuje lidi z vlaku, takže některé rodiny byly rozděleny.“

V poslední den Zítovy návštěvy v zemi přijely pořádkové síly a začaly nástupy do vlaků organizovat.

Chceme do Německa, tvrdí uprchlíci

Podle oficiálních odhadů tvoří asi 70 % uprchlíků lidé ze Sýrie, kteří utíkají před válkou, zbytek tvoří Afghánci, Eritrejci i Pákistánci, včetně migrantů z Bangladéše.

Uprchlíci na makedonském nádraží Gevgelija 2

Mladý Syřan našemu redaktorovi řekl: „Pocházím z města na východě Sýrie, které je 8 měsíců v obležení Islámského státu. Nemám přehnaná očekávání, doufám jen, že se ke mně v Evropě budou chovat jako k člověku. Chci pracovat a dávat svůj podíl společnosti, ve které budu žít.“

Matka se dvěma syny zase popsala své důvody k opuštění Sýrie následovně. „Naše město, které leží kousek od Damašku, je totálně zničené. Zaútočila na něj armáda a srovnala ho se zemí. Jsme si stoprocentně jistí, že na tom místě už nežije ani jeden člověk.“

„Syn studoval biomedicínu, další chtěl být programátorem, já byla kadeřnice a měla svůj salón. Přišli jsme o všechno. V Sýrii pro nás není žádná budoucnost, proto chceme jít do Německa,“ řekla Daliboru Zítovi v makedonské Gevgeliji syrská uprchlice.