Magyar musí úřady vyčistit, hájí Zdechovský změny v Maďarsku. Knotek: Demokracie nemá být liberální
Maďarskem otřásá politické zemětřesení. Prezident Tamás Sulyok pod tlakem nové vlády podepsal ústavní dodatek, který ukončil jeho mandát. Je radikální akce Očistný oheň nového premiéra Pétera Magyara skutečnou obnovou právního státu? „Jsou to bezprecedentní kroky hraničící s pučem,“ varuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Snaží se znovu nastolit to, co v Maďarsku mnoho let nefungovalo,“ oponuje europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
Pane Zdechovský, jak zatím hodnotíte vládu Pétera Magyara?
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Tu vládu hodnotím velmi pozitivně. Co slíbila, to dnes dělá. A dělá ty kroky rychle a efektivně. Myslím si, že to, co v Maďarsku mnoho let nefungovalo, tedy právní stát, demokracie, pluralita názorů ve veřejnoprávních médiích, to se dnes vláda snaží znovu nastolit.
Bohužel posledních šest let vládnutí Viktora Orbána bylo utužováním autoritářského režimu a už to nemělo nic společného s demokracií. Bylo až neskutečné, jakým způsobem se na konci jeho mandátu třeba zametaly korupční kauzy nebo zpronevěření evropských financí. Jak policie úplně přestala vyšetřovat lidi, kteří byli s Orbánem a s jeho skupinou oligarchů spojeni.
To už bylo očividné. Bylo vidět, že Maďarsko ekonomicky právně ani politicky nesměřovalo do Evropské unie.
Ondřej Knotek (ANO): Ze strany ústavní většiny Pétera Magyara to jsou skutečně bezprecedentní kroky velkého rozsahu – velmi narychlo, bez řádné diskuze. Podle mě to hraničí skoro s pučem a rozhodně ne s prvky právního státu.
Pane Zdechovský, co říkáte na to, s jakou rychlostí a jakou razancí nová maďarská vláda postupuje? Neznervózňuje vás to přece jen v některých ohledech?
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): Určitě ne. Já si myslím, že bylo opravdu potřeba některé úřady a některé posty vyčistit. To, co jsme mohli vidět po volbách, to znamená plné koše skartovaných materiálů, napojení lidí z Orbánovy vlády na Rusko – na tom jsme viděli, že demokracie vadla.
Přišlo mi hodně zvláštní, že třeba rok a půl veřejnoprávní média vůbec nepozvou lídra opozice do jakéhokoliv diskuzního pořadu s premiérem. Když jste se koukali na maďarskou televizi nebo poslouchali maďarský rozhlas, tak to byla vlastně propaganda vládnoucího režimu. Myslím, že proto je potřeba ty věci změnit. Dnes když se podíváte na vysílání veřejnoprávního rozhlasu, tak tam máte zástupce opozice i koalice.
Eroze právního státu
Pane Knotku, připustil byste, že razance těch změn, ke kterým teď v Maďarsku pár měsíců po volbách s obměnou vlády dochází, je odůvodněna tím, v jakém stavu byl maďarský právní stát?
Knotek: Stoprocentně ne. Já tady nebudu přednášet černobílou vizi. Zcela jistě po šestnácti letech vládnutí tam byly i nedostatky, asi bych nedal Viktoru Orbánovi jedničku z právního státu.
Ale ty kroky, které dělá Péter Magyar – ať už je to omezení prezidenta nebo funkčního období poslanců či premiéra, zásahy do ústavního soudu, dočasné převzetí moci nad televizí – umíte si představit, že by se to stalo v České republice? Jak rychle ty kroky dělá, to odpovídá tomu, kdyby v Maďarsku končila diktatura nebo totalitní režim.
Čtěte také
Zcela zásadně nesouhlasím s panem kolegou Zdechovským. Pan Orbán byl demokrat. Nebyl to demokrat liberální, jak by to chtěl Brusel, byl to demokrat konzervativní.
On se sám označoval za neliberálního.
Knotek: Ano, přesně tak. Ale demokracie nemá být liberální, demokracie je jen jedna. Ta je o povinnostech a právech. Liberální demokracie je jenom jedna z variant. Je jasné a logické, že za těch šestnáct let se postupně do státní správy dostávali lidi bližší a bližší panu Orbánovi a straně Fidesz. To vedlo k tomu, že ta strana ztratila instinkt, a místo toho, aby se soustředila na ekonomiku, tak se pořád soustředili na migraci. No a prohráli volby.
To je důkaz, že v Maďarsku fungoval právní stát. Nebyl možná dokonalý, ale fungoval, protože kdyby to bylo, jak popisuje kolega Zdechovský, tak by Viktor Orbán neprohrál. Byl by tam dalších třeba 16 let.
Pane Zdechovský, co říkáte na to, s jakou rychlostí a jakým způsobem maďarská vláda dosáhla konce prezidenta Sulyoka? Ten způsob spočíval v tom, že vládní většina si odhlasovala v parlamentu ústavní dodatek, na základě kterého prezident končí.
Zdechovský: Zrovna toto mi nepřijde úplně právně a ústavně konformní. Určitě bych to tímto způsobem neudělal. Myslím si, že Tamás Sulyok nebyl ten největší problém Maďarska – i když chápu důvody Pétera Magyara, proč chtěl, aby Sulyok skončil, bral ho za jeden ze symbolů bývalé vlády.
Na druhou stranu říkám: Toto musí posoudit ústavně-právní odborníci, kteří se k tomu určitě budou vyjadřovat.
Čtěte také
Zastavil bych se ještě u toho, co připomněl kolega Knotek, a to je způsob, jak nová maďarská vláda mění fungování státních, dříve veřejnoprávních médií, že tedy došlo k dočasnému přerušení vysílání.
Zdechovský: Když jsem poslouchal Ondru Knotka, tak při vší úctě k němu jsem nevěděl, jestli mluví o situaci v České republice, nebo v Maďarsku. Protože to, co teď popisoval, že se děje v Maďarsku, to se přesně děje v České republice – že stát a vládní strana chtějí zasahovat do vysílání. Říkalo to několikrát hnutí SPD a jejich poslanci. Není to o tom, že chtějí pluralitní veřejnoprávní média.
Vracím se k Maďarsku: To, že bude muset dojít ke změnám, to je jasné. Tak jako dnes vidíme na Slovensku, kde zakazují slovenské veřejnoprávní televizi udělat rozhovor s někým, kdo má jiný názor než současná vláda – to byl bohužel problém i v Maďarsku.
Jak bude nová maďarská vláda postupovat v boji proti korupci? Je omezení maximální doby mandátu politiků nedemokratické? Poslouchejte celou debatu v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
