Madona z Veveří mi bude chybět, říká kurátorka expozice středověkého umění v Národní galerii

Madona z Veveří
Madona z Veveří

Anežský klášter je jednou z nejvýznamnějších gotických staveb v Praze. Ve třicátých letech 13. století ho založila svatá Anežka Česká. Dnes klášter slouží Národní galerii a jejím návštěvníkům. Těm představuje také cennou expozici středověkého umění.

Jedním z nejcennějších obrazů českého gotického malířství je Madona z Veveří, do tohoto týdne jedna z ozdob expozice v Anežském klášteře. Na základě rozhodnutí soudu o církevních restitucích se ale obraz přemístí do Diecézního muzea v Brně.

„Jako státní zaměstnanec plně respektuji rozhodnutí soudu,“ uvedla ve Studiu Leonardo kurátorka expozice středověkého umění v Anežském klášteře Národní galerie v Praze Štěpánka Chlumská.

Její pohled experta je ale zásadně odlišný. „Jako odborníkovi na středověké umění mi je líto, že zmizí kontext, které dílo v Anežském klášteře mělo.“

„Máme dlouhodobě zapůjčený vyšebrodský oltář Mistra vyšebrodského oltáře, kam autorsky atribučně Madona z Veveří spadá. Tyto těsné souvislosti z hlediska uměnovědy přemístěním obrazu divák ztrácí,“ konstatovala kunsthistorička.

Ta přiznala, že i jí osobně obraz bude chybět. „Byla to jedna ze špičkových deskových maleb v expozici.“

O jakém obrazu je vlastně řeč? „Jde o velice slavný mariánský obraz, polofiguru Panny Marie s dítětem,“ vysvětlila Chlumská.

„Typově jde o vyobrazení Panny Marie s dítětem, která je korunována, a je tedy představena nejen jako bohorodička, ale i královna nebes. Ježíšek svírá v rukou malého ptáčka, což je fenomén deskové malby 14. století, divácky velmi oblíbený.“

Každý z těch detailů má symbolickou funkci, připomněla odbornice. „Každý z obrazů, které jsou vystaveny v Anežském klášteře, k nám promlouvají nejen estetickou funkcí, ale byly i předmětem kultu.“

Gotická malba Madona z Veveří dorazila z Prahy do Diecézního muzea v Brně

„Je třeba obraz číst v symbolickém křesťanském významu,“ radí Chlumská.

Madona z Veveří je považována za dílo Mistra vyšebrodského oltáře a Národní galerie vystavuje i další díla tomuto umělci připisovaná.

Ve spojení s touto osobou každého napadne tzv. vyšebrodský cyklus, unikátní soubor deskových obrazů, soudí kurátorka.

„Nejsme si úplně jisti, jak rekonstrukce vypadala, ale s jistotou víme, že obrazy cyklu byly vytvořeny na objednávku mocného rodu Rožmberků, a že vznikly v přímé souvislosti s dvorským milieu Lucemburské Prahy,“ přiblížila historii další významné památky české gotické malby Štěpánka Chlumská.

Hostem Studia Leonardo byla kurátorka expozice středověkého umění v Anežském klášteře Národní galerie v Praze Štěpánka Chlumská. Připravila Leona Matušková, moderuje Martin Matějka.