Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle na svých stránkách rozebírá, že Maďarsko se podle některých lidskoprávních organizací snaží vyhladovět běžence na svém území. Cílem je údajně migranty a uprchlíky motivovat, aby ze země raději odešli sami.
Nezisková organizace Human Rights Watch maďarské úřady obvinila, že odmítnutím poskytovat některým běžencům potravu porušuje základní ustanovení mezinárodního práva. Hlad prý Maďarsko používá jako protiimigrační taktiku.
Je čtyři metry vysoký a víc než 175 kilometrů dlouhý. Přesně před třemi lety začala maďarská armáda stavět plot na hranicích se Srbskem. Chtěla tak zastavit desítky tisíc migrantů. Maďarsko od roku 2015 plot prodloužilo a výrazně zmodernizovalo.
„Maďarská vláda přistoupila k novému nelidskému přístupu, když lidem v jejich detenčních zařízeních odmítá jídlo. Očividně porušuje základní lidská práva a povinnosti člena Evropské unie. Jedná se o cynickou snahu přinutit běžence stáhnout žádost o azyl a opustit Maďarsko“, říká Lydia Gallová, která se v rámci Human Rights Watch věnuje východu Evropské unie a oblasti Balkánu.
Rozhodnutí použít hladovění jako nástroj proti žadatelům o azyl přijala Budapešť letos v polovině srpna, informuje německá stanice. Dodává, že se jedná o další krok proti běžencům po přijetí přísných azylových zákonů vládou premiéra Viktora Orbána.
Po vítězství strany Fidesz ve volbách maďarským parlamentem prošel zákon, podle kterého všichni žadatelé o azyl musejí projít „procedurou kontroly cizinců“ až do chvíle jejich případné deportace. Běženci jsou shromažďovaní v tranzitních zónách poblíž hranic se Srbskem.
Kritiku organizace Human Rights Watch sdílí také maďarský helsinský výbor. Soudí, že cílem úřadů je přinutit potenciální azylanty umístěné v tranzitních střediscích, aby se dobrovolně vrátili do Srbska nebo jiné „třetí země“.
Maďarský premiér Viktor Orbán ani po dubnových volbách nepolevuje v boji proti americkému miliardáři a filantropovi Georgi Sorosovi. Nadace Open Society oznámila, že se z Budapešti stěhuje do Berlína. Proti komu bude Viktor Orbán bojovat, až nebude mít George Sorose?
„Úřad pro imigraci a azyl cizince informuje, že v tranzitní zóně nedostanou žádné jídlo, ale mohou se kdykoliv svobodně rozhodnout vrátit do Srbska“, uvedl výbor v prohlášení. Maďarské úřady však argumentují, že podle maďarského práva nemají žádnou povinnost běžencům jídlo poskytnout.
Human Rights Watch s takovým postojem ostře nesouhlasí a argumentuje platným mezinárodním právem. Organizace tvrdí, že maďarské úřady mají závazky na základě mezinárodních smluv o lidských právech. Ty totiž prý zakazují nelidské a ponižující zacházení s osobami, které jsou zadržené státními úřady.
„Tyto normy vyžadují, aby se s uprchlíky a běženci zacházelo s lidskostí a důstojností. To zahrnuje poskytování potravin, vody, hygieny a lékařských potřeb,“ dodává maďarský helsinský výbor.
Odepření jídla se podle Deutsche Welle doposud týkalo několika afghánských a syrských rodin. Na základě podnětu maďarského helsinského výboru už Evropský soud pro lidská práva Maďarsku nařídil, aby v pěti případech začalo opět stravu poskytovat.
V pohledu právníků lidskoprávních organizací ale dosavadní praxe naznačuje, že obdobný postup bude nutné použít u každého jednotlivého případu zvlášť. Podle helsinského výboru se do podobné situace jako lidé, kterým už bylo jídlo odepřeno, dostanou dříve nebo později všichni běženci, kteří o azyl v Maďarsku požádali po prvním červenci 2018.
„Dotyční budou přesunutí do tranzitních zón s argumentem, že přišli ze Srbska. Tudíž budou podrobení nové speciální proceduře kontroly cizinců v tranzitní zóně, kde budou čekat na vyhoštění do Srbska. Dokud budou předmětem této procedury, nedostanou jídlo,“ vysvětluje právník výboru András Léderer.
Vláda premiéra Viktora Orbána přitom už nyní čelí několika soudním sporům kvůli porušování evropských azylových procedur, útokům na neziskové organizace a zákonu zvaném „Stop Soros“, připomíná stanice Deutsche Welle.
Evropská komise se začala podobou azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil kritiku.
