Macron umí vládnout železnou rukou v sametové rukavici, říká odbornice. Opozici připomíná císaře
Spotřebitelská důvěra ve Francii je podle červnového průzkumu nejvyšší za deset let. Optimismus Francouzů jednoznačně souvisí s nástupem nového prezidenta Emmanuela Macrona, který se svým hnutím Republiko, vpřed! získal výraznou většinu v zákonodárném Národním shromáždění. Dokáže Macron naplnit očekávání svých spoluobčanů?
„Macron má velké ambice a vypadá to, že k jejich naplnění má větší šance než jeho předchůdci,“ domnívá se odbornice na Francii a šéfredaktorka Katolického týdeníku Kateřina Koubová.
Odbory budou muset ustoupit
Kvůli vleklé krizi, dlouhodobému neřešení zásadních problémů a 10% nezaměstnanosti jsou prý Francouzi ochotní bavit se o změnách. A to včetně těch, kteří k nim dosud měli velký odpor. I odbory tuší, že budou muset ustoupit. Macronova vláda chce deregulovat trh práce a nezaměstnanost snížit na 7 %.
Je těžké Macrona umístit na politické mapě, ale také proti němu vytvořit konstruktivní opozici. Ta bude celkově slabá, jeho hnutí získalo 350 z 577 poslanců.Kateřina Koubová
Jeho hnutí Republiko, vpřed! se označuje jako centristické, což je podle Koubové přiléhavá charakteristika. „Jako ministr při projednávání zákonů dokázal přesvědčovat poslance pravice i levice, kteří pro ně ale pak nehlasovali, protože byli svázáni svým stranickým aparátem. Macron pochopil, že síla pro změnu existuje, ale tradiční strany jí brání.“
Před parlamentními volbami proto sliboval, že do Národního shromáždění dostane nové lidi, často bez zkušeností s politikou – a to se mu podařilo. „Může to být pokus o vládu tzv. selského rozumu. Ti lidé mají důvěru veřejnosti i čistý stůl. Na rozdíl od starých politiků,“ poznamenává Koubová.
Macronovi jde o evropské hodnoty
Macron je považován za proevropského politika, který bude chtít obnovit tzv. francouzsko-německý motor integrace. Kritici Evropské unie ale namítají, že jeho sbližování s německou kancléřkou Angelou Merkelovou je vedeno spíše snahou o to, aby Německo Francii pomohlo se snížením státního dluhu, který je na úrovni 96 % HDP.
„Osekat státní výdaje bude jistě v plánu Macronovy vlády. Nestavěla bych to ale na těch dluzích, Francie se delší dobu vzhlíží v německé ekonomice, už Sarkozy se chtěl inspirovat ve fungujícím učňovském školství. Jsou za tím ale i společné hodnoty. Duo Merkelová-Macron ví, že v měnícím se světě musí táhnout za jeden provaz,“ myslí si Koubová.
Macron umí ukázat sílu, ale i ochotu k debatě. Stejně jako když pevně tiskl ruku Donaldu Trumpovi a nyní ho zve na Champs-Élysées na oslavy 14. července.Kateřina Koubová
Podle ní tak nyní existuje reálné rizko vícerychlostní Evropy. Už na prvním společném summitu oba politici mluvili o euru, společné bezpečnostní a migrační politice. „Francouzi cítí odpovědnost. Stáli u zrodu celého společenství, vědí, že vzniklo po šílené válce. Existuje tam znalost, co znamená mírová Evropa, ke které jsme my přišli lehce.“
Velké země nás nechápou
Možná proto Macron kritizoval země střední a východní Evropy, že se v Unii chovají jako v supermarketu a vyzobávají si jen to, co se jim hodí. Podle Koubové dal ale najevo, že chce se zeměmi Visegrádské skupiny vést dialog a pochopit jejich výhrady.
„Brusel a velké země náš problém s kvótami nechápou. Krize je urgentní a Itálie a Řecko volají o pomoc už několik let. V České republice chybí někdo, kdo by řekl, že s nimi jsme solidární,“ tvrdí Koubová.
Jenže třeba Itálie si stěžuje právě na Francii, že jí dostatečně nepomáhá. „Tady jde především o to zaštítit onu pomoc. A pak se bavit podrobněji, pomáhat lze různě,“ vysvětluje.
Jak chce Macron porazit mocné odbory? Bude se Francie více angažovat ve světě? A jaký je postoj Francouzů k přistěhovalcům? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
