Má televize větší budoucnost než film aneb Televizní kanály točí ambiciózní filmy

23. prosinec 2013

S nástupem televize před víc jak půl stoletím se řada odborníků ptala – nezanikne filmové umění, nepřestanou lidé poslouchat rádio nebo chodit do divadla? Zůstalo naštěstí jen u řečnické otázky a hlediště jsou plná diváků i dnes, pokud je tedy dílo dobré či zajímavé.

A před několika málo lety v uměleckých kuloárech zazněla hodně podobná otázka – nemají televizní filmy větší budoucnost než filmy?

„Nástup televize do produkce filmu je velký především v zahraničí. Dává to prostor studiové výrobě filmu, kdy vzniká velký časový prostor pro tvorbu, a na to nezávislá produkce nemá prostředky,“ říká ředitelka Fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková.

Právě tato poměrně malá instituce se stará o podporu filmového umění a podle její šéfky nehrozí, že by televizní produkce převálcovala tu nezávislou. „Stát se to může, ale nemyslím si, že k tomu došlo v dohledné době. Nezávislá produkce je logicky volnější, a tím kreativnější než televizní, která je zaštítěna pravidly velké instituce,“ dodává Helena Bezděk Fraňková.


Televizní „stabilita“

Řada odborníků otázku ohledně budoucnosti televizního filmu zopakovala letos při premiéře ambiciózního projektu placeného televizního kanálu HBO Hořící keř. „Okamžitě jsme si uvědomili, že je to správná volba, protože to bude točit někdo zvenčí a kdy se na naše dějiny nepodívá skrze naše zažitá klišé,“ říká Štěpán Hulík o volbě oscarové režisérky Agnezsky Holland.

Polská režisérka v době, kdy se Jan Palach upálil, studovala pražskou FAMU, takže když u ní jednoho dne zazvonil u dveří autor scénáře Štěpán Hulík, věděla, že na jeho nabídku kývne, řekla na tiskové konferenci. Jen když ty dveře otevřela, polekala se, jak je to mladý člověk, na základě scénáře si myslela, že to musel psát podstatně starší. „Chviličku jsme váhala, ale to že mám právo film natočit, jsem věděla,“ řekla sama režisérka.

Režisérka a scenáristka Agnieszka Holland

Zkrácená filmová verze Hořícího keře měla premiéru v českých kinech v září. Česká filmová a televizní akademie snímek vybrala, aby se ucházel o amerického Oskara. Podle podmínek klání nesmí být film před uvedením do kin vysílán v televizi či na internetu, takže nakonec ze záměru sešlo, ale stejně se o Hořícím keři mluví jako o českém filmu roku.

Producentsky se na projektu podílela kreativní producentka české pobočky HBO Tereza Poláchová. „Naší snahou je každoročně udělat jeden až dva seriály. Chceme udělat originální původní tvorbu. Dříve byla televizní tvorba vnímána pejorativně, ale dnes dáváme filmařům lepší zázemí než nezávislá produkce,“ říká producentka televizní společnosti HBO, která chce konkurovat filmovým produkcím.

S jejich společností spolupracuje řada uznávaných filmařů. Agniezka Holland například pro americkou pobočku točí řadu let. „Naši diváci mají zájem především o film, takže naše produkce má filmovou kvalitu a tím se lišíme od ostatních komerčních televizních produkcí v Česku,“ tvrdí Tereza Poláchová.

„Televize se emancipuje a má větší budoucnost než film,“ tvrdí Tomáš Baldýnský. Dřív uznávaný filmový recenzent i publicista, v tomto pořadu ale hlavně kreativní producent Filmového centra České televize. „Jde o celosvětový trend, který už je citelný několik let. Televize se hodně emancipovala díky silnému finančnímu zázemí. S tím přišla i velmi kvalitní tvorba.“

U zrodu stála americká filmová televize HBO a Hořící keř je podle Baldýnského právě plodem televizní emancipace. Dnes se do kvalitní produkce pouští většina televizí, ale ne všechny uspějí. „Rozhodující je především stabilita televize. Pokud prochází televize častými změnami, tak nemá šanci uspět. Třeba finanční krize zastavila rozjezd produkce soukromé TV Nova,“ popisuje aktuální riziko Tomáš Baldýnský.

Záběr z filmu Hořící keř

Podle něj totiž se celá společnost přistoupila na krátkodobé vnímání reality. Ta zapříčiňuje, že dlouhodobé projekty v dnešním světě mají malé riziko přežít. „Lidé se musí znovu naučit nechat prostor pro omyl. Je totiž výhodnější, toho, kdo omyl udělal, podržet. Už se totiž poučil a už takovou chybu většinou neudělá. Dnes je ale praxí ho nahradit někým jiným, kdo vlastně může tu stejnou chybu zopakovat,“ dodává kreativní producent Filmového centra České televize Tomáš Baldýnský.

autor: ela
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.