Lukáš Jelínek: Vyšším daním se nevyhneme, inspiraci hledejme na západ od nás

Konec války na Ukrajině je v nedohlednu, uprchlíků může přibývat, energetická krize ještě nekulminovala a inflace dál šplhá nad patnáct procent. A přestože se Fialův kabinet zaklíná, že lidem hodlá pomáhat jen cílenými, nikoli plošnými opatřeními, ve skutečnosti už připravuje pětitisícovku pro každé dítě i speciální energetický tarif pro domácnosti.

Čtěte také

Sektorová daň pro energetické firmy a vyšší zdanění těžby, popisuje plán pomoci domácnostem Richterová

Za dané situace hrozí prohlubování rozpočtového schodku a ani prodej části státního majetku by nepomohl. Rostou požadavky armády, školství i sociální sféry. Kromě toho vláda uvažuje o odkupu elektráren, aby měla energetické odvětví pod kontrolou.

Ty tam jsou časy, kdy si ODS, ANO a SPD mohly dovolit odpískat superhrubou mzdu a zahrát si hru na ponechání více peněz v kapsách poplatníků. Toto gesto ročně připravilo rozpočet až o 120 miliard. Teď naopak koaliční politici přemítají, na čem se zahojit.

Aby to jejich voliči snáze chápali, vyrukoval lidovecký vicepremiér Marian Jurečka s termínem „válečná daň“. KDU-ČSL by ji uvalila na banky, Piráti a Starostové na energetické firmy. Vedle tohoto sektorového tance napadlo ještě ministra financí Zbyňka Stanjuru z ODS nachystat daň z nečekaného zisku, což je na konzervativce už hodně silná káva.

Kolem horké kaše

Všechny zmíněné nástroje však mají jednu věc společnou. Jsou myšleny jako mimořádné, dočasné a úvahy o nich provázejí omluvné výrazy. Přitom takové Německo má nejvyšší sazbu firemních daní 31 procent. A v Rakousku daň z příjmu fyzických osob dosahuje až 55 procent.

Čtěte také

Nevidím důvod zavádět novou sektorovou daň. Na výdajové straně rozpočtu jsme toho ještě mnoho neudělali, přiznává poslanec ODS Skopeček

Světová banka už v roce 2021 vyzvala země, aby zvážily zavedení daně z majetku, která by pomohla snížit nerovnost, doplnit státní rozpočty vyčerpané pandemickými záchrannými programy a obnovit sociální důvěru. 

Skupina více než 100 miliardářů a milionářů zase představila výzvu „Nechte nás platit vyšší daně“. „Vlastenečtí milionáři“, jak si říkají, s nelibostí nesou, že extrémně bohatí nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii. Tato iniciativa se přitom spustila začátkem roku, ještě před válkou na Ukrajině i před vyšponováním cen energií.

U nás se však kolem úpravy daňového mixu našlapuje jako kolem horké kaše. A to i když většina populace, včetně střední třídy, je navyklá na širokou síť státem zajišťovaných veřejných služeb. Chtělo to proto od Mariana Jurečky odvahu, aby v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo vyzval k diskusi o daňové progresi, jinými slovy o větším zdanění vyšších příjmů. I on sice zmínil omezenou platnost, leč když se džin jednou vypustí z láhve, těžko se do ní vrací.

Nevyhnutelný krok

Zastání se dočkal u Starostů a Pirátů. Ti už delší čas hovoří o komplexních změnách daňového systému, jen jim k nim chybí politická síla. Jurečka zato narazil u partnerů z koalice Spolu.

Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka společně kandidovali s programem slibujícím nezvyšovat daně. Jako by snad vládní partaje už dávno nemusely přehodnotit i jiné svoje plány a možnosti. Nesouhlasí ani opozice. Vždyť šéf ANO Andrej Babiš přišel z velkého byznysu a Okamurova SPD je proti všemu a všem.

Lukáš Jelínek, politolog|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ekonomové však opakují, že úpravě rozpočtových příjmů se nevyhneme. Jde jen o její podobu. Lidovecká představa je sice mlhavá, ale působí nejstandardněji. Chceme-li se ovšem srovnávat s evropským západem a ne s postkomunistickým východem…

Autor je politický analytik