Lukáš Jelínek: Vratký koaliční experiment přidělá vrásky i Babišovi

Čtěte také

Skandální mudrování, říká Lipavský o Turkových slovech o válce a NATO. Zahradil: Konstatování faktu

Chystá se například snížení věku pro odchod do důchodu nebo návrat slev na jízdné pro seniory a studenty. Babiš ví, na jaké signály jeho příznivci slyší – a nemusí jít zrovna o nic zvlášť nákladného. Jen si jich musejí všimnout, čemuž prach zvířený okolo koaličních partnerů hnutí ANO brání.

Na všechny pochybnosti má Babiš jednoduchou odpověď: sledujte, co dělám já, na mě tady záleží. Ať si třeba v SPD říkají o Ukrajině nebo muniční iniciativě, co chtějí, zahraniční politiku určuje premiér. A aby byla bagatelizace završena, utrousí ještě cosi o tom, že taková šéfka Evropské komise beztak ani nějakého Okamuru nezná…

Elementární důvěra

Babišovi lze rozumět. Přeje si vládnout, držet prst na tepu doby a někdy rozhodovat i o úplných detailech. Z politických šarvátek jej zajímají jen ty s minulou vládou. Jenže ve Strakově akademii nesedí sám. Žádost o vyslovení důvěry předložil Sněmovně za koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Strašit Babišem „demokratické“ strany umí. Řešit, jak zabránit destrukci Česka, se jim ale očividně nechce

Nemusí být rovnou připravený chodit s nimi krást koně, ale bez elementární vzájemné důvěry a synchronizace postupů se neobejde. Není totiž cílem malých stran po vstupu do Sněmovny a do vlády pohasnout. Naopak hodlají ještě víc zazářit, a to i za cenu střetů uvnitř koalice.

Největší riziko hrozí od SPD, která se nebude chtít vzdát protestních a radikálně naladěných voličů. To jim je určena protiukrajinská a izolacionalistická rétorika, která však naráží na Babišovu pragmatickou zahraniční politiku.

Hlasů podobných tomu poslance Jaroslava Foldyny, jehož oddanost koalici nahlodalo pokračování muniční iniciativy, bude časem přibývat.

Cesta do pekel

Může za to i hnutí ANO, kterému nedošlo, že je něco jiného řídit zemi s etablovanou stranou typu sociální demokracie a něco jiného sázka na národně konzervativní koalici se sociálními akcenty. S Okamurou čeká Babiše přetahovaná o voliče, kteří věří, že řešení jejich potíží se skrývá za souslovím „národní suverenita“.

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Opozice Babišovi Okamuru ze srdce přeje

Jeden bude sázet na vypjatý nacionalismus, druhý na vlastenecké tance kolem české vlajky. Dohromady s Motoristy je pak pojí pohled skrz prsty na evropskou integraci. V ekonomické rovině zase bude štědrost ANO narážet na ideologii štíhlého a levného minimálního státu, jež je vlastní Václavem Klausem odkojeným Motoristům.

Teď ještě partnery tmelí odpor k předchozí vládě a vůle předvést se v lepším světle než ona. Ovšem koaliční program, v němž se za hromadou slov skrývá jen málo konkrétních receptů, napovídá, že spousta rozhodnutí bude jen na efekt.

Jenže má-li se Česko posouvat dopředu, potřebuje promyšlené resortní strategie založené na širším politickém konsensu a přesahující jedno volební období. Měnit penzijní systém nebo bytovou politiku co čtyři roky je cestou do horoucích pekel.

Spolupráce s opozicí?

Třeba každodenní praxe navzdory silným výrokům na startu ukáže, že prostor i pro spolupráci s opozicí existuje. Průmyslové kruhy za to již lobbují. Tající ledy by mohly ovlivnit i samotný koaliční půdorys.

Politolog Lukáš Jelínek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Nechtějí se středopravicové partaje co chvíli vztekat nad Okamurovou rétorikou či Turkovými gesty? Mohou uvažovat o aranžmá, které by se bez SPD či Motoristů obešlo. Tak si ostatně měly počínat již na podzim…

Na roztěkané Babišovo vládnutí už jsme zvyklí. Něco se mu povede, něco pokazí. Novinku ale představuje kabinet s účastí skrz naskrz zideologizovaných pravicových radikálů.

Jak tento experiment dopadne, je ve hvězdách. Vrásky však přidělá nám všem, Andreje Babiše nevyjímaje.

Autor je politický analytik