Lukáš Jelínek: Vláda je kompletní a může se předvést

4. leden 2022

Last, but not least. Poslední co do počtu, ale rozhodně ne co do kvality, dalo by se říct o Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL), jenž byl jmenován a uveden do funkce ministra zemědělství ve vládě Petra Fialy (ODS). Nekulu můžeme mít za profesionála hned na několika frontách. To ještě neznamená, že bude ministrem dobrým, ostatně ve vrcholných ústavních pozicích se už odvařili jiní machři.

Přinejmenším vlohami k tomu komplikovaný resort zvládnout ale Nekula disponuje. Má vzdělání i zkušenosti v oboru. Mimo jiné stál v čele Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Čtěte také

Kromě toho má politické zázemí. Patnáctým rokem je členem KDU-ČSL, která jej do kabinetu vyslala. Partajní šéf Marian Jurečka poté, co se sám rozhodl pro misi na ministerstvu práce a sociálních věcí, po něm sáhl jako po osvědčeném spolupracovníkovi.

Nekula už také ví, jak funguje politika, byť především na lokální úrovni. Do pátku řídil Těšetice, malou obec na Znojemsku. Patří mezi devítku bývalých starostů či primátorů ve Fialově týmu. Další čtyři ministři seděli aspoň v obecních zastupitelstvech.

Jejich životní příběhy potvrzují názor prezidenta Miloše Zemana, že optimální politická kariéra začíná na radnici a končí ve vládě.

Nakolik čerstvé osazenstvo Strakovky městům a obcím, žádajícím zejména spravedlivější rozpočtové určení daní, pomůže, teprve uvidíme. Snad ale ukáže jistou citlivost pro starosti běžných lidí dlících mimo malostranské paláce.

Narovnání poměrů

Mezi ministry najdeme takové, kteří se ještě musí hodně učit. Vedle cizích jazyků i chod svěřených oblastí. Helena Langšádlová (TOP 09) není expertka na vědu a výzkum. Stejně tak Michal Šalomoun (za Piráty) není odborník přes legislativu či Ivan Bartoš (Piráti) přes místní rozvoj. To platí též pro Jurečku v širém oceánu práce a sociálních věcí.

Čtěte také

Žádný učený však z nebe nespadl a podstatné je obstát na politickém kolotoči zahrnujícím vyjednávání s poslanci i senátory, s koaličními spojenci i opozicí, se sociálními partnery i lobbisty a médii.

Fialovi ministři zatím hlavně popisují a analyzují situaci, případně opřeni o koaliční program vytyčují priority. Slabší jsou v načrtávání řešení. Jako by si ne a ne zvyknout, že už nejsou opozicí, která si vystačí s řečněním, nýbrž vládou nesoucí odpovědnost.

Právě v tomto bodě se ale Nekula odlišuje. Co trápí zemědělství a zemědělce, dobře ví. Zároveň si dává pozor na nereálné sliby. Avizuje například nikoli odklon od pomoci velkým zemědělským firmám, ale narovnání poměrů, aby stejné podmínky měli malí a střední zemědělci. Popisuje to na kyvadlu, které bylo vychýleno na jednu stranu a nyní se musí dostat do středové polohy.

Také chápe, že je nutné upravit charakter tuzemského zemědělství, aby šlo lépe chránit klima – v první řadě udržováním vody v krajině.

Čtěte také

Naštěstí je ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) rovněž exstarostkou a příslušnicí velké lidovecké rodiny. První společné nápady již probrali, takže je naděje, že dva resorty, které leccos spojuje i rozděluje, budou kooperovat. Sympatické rovněž je, že do návrhu programového prohlášení vlády Nekula doporučuje zapracovat i připomínky environmentálního Hnutí Duha.

Nekula by mohl zemědělství stabilizovat i po personální stránce. Žádný velký průvan dosud neohlásil a citlivou výměnu ředitele Lesů České republiky za něj udělal zaskakující Jurečka – doufejme, že odůvodněně, třeba kvůli kontroverzním směnám pozemků s armádními lesy. Lidovci na ministerstvu zemědělství seděli už mnohokrát, takže se tam Nekula může potkat se starými známými.

Lukáš Jelínek

Fialova vláda je nyní kompletní a může se předvést. Její první zkouškou bude blížící se žádost o důvěru sněmovny, v níž disponuje většinou. Opozice zahrnující i bývalé Babišovy ministry na ní přesto nenechá nit suchou. Před občany se ale bude muset obhájit svými výsledky, přičemž luxus sta dnů hájení si v turbulentní době nemůže dovolit.

Autor je politický analytik

Spustit audio