Lukáš Jelínek: Ve Sněmovně mohou posílit i liberálně orientované strany
Konzervativní pohled na svět je vlastní koalici Spolu i ostřejší pravici v podobě SPD či Motoristů. Zaklíná se jím ale i „catch-all party“, za níž se prohlašuje hnutí ANO, ba dokonce též hnutí Stačilo!, které na kandidátky přizvalo levicové sociální demokraty a komunisty. Ve světě, v němž kvete tradicionalismus, národovectví a neomalený trumpismus, nejde o žádný zvláštní výkyv. Naopak je s podivem, že se v Česku daří i stranám upřednostňujícím liberální hodnoty.
Před čtyřmi lety kandidovali Starostové a nezávislí společně s Piráty – a v dosluhující Sněmovně mají v součtu 37 mandátů. Čerstvý volební model agentury STEM jim však dohromady věstí 40 mandátů. Piráti by si ze čtyř polepšili na 19 a Starostové by z 33 klesli na 21. Tento pohyb je ale daný tím, že v roce 2021 své pirátské partnery rozdrtili v souboji o preferenční hlasy.
Nyní, kdy se obě družiny ucházejí o přízeň voličů samostatně, by ale dělba křesel byla spravedlivější.
Starostové i Piráti jsou spokojení. Jedni i druzí touží po dvouciferném výsledku. Piráti se mu blíží, když jim chybí 0,8 procenta, Starostové se v pásmu mezi 10 a 15 procenty pohybují už delší dobu. Navrch mají ambici získat početnější poslanecký klub než ODS.
Nechtějí být komparz
Vztahy obou týmů sice po dřívějších zkušenostech nejsou ideální a ani jejich předsedové Vít Rakušan a Zdeněk Hřib nejsou ze stejného těsta, přesto si vzájemnou blízkost i společnou odpovědnost uvědomují.
Čtěte také
Ačkoli závody o to, kdo se hlasitěji vymezí vůči Andreji Babišovi (ANO), nevynechali, roli pouhého komparzu na pozadí přetahované mezi hnutím ANO a koalicí Spolu hrát nemíní.
Naopak hodlají své specifické pozice využít při akcentování témat, jichž se soupeři štítí jako čert kříže. Proto hovoří nejen o rozpočtových výdajích, ale i příjmech.
Shodnou se například na potřebě růstu některých daní, ať již spotřebních, nebo majetkových. Nebojí se ani mluvit o zvýšení daňové progrese. Jasně se též vyjadřují pro přijetí eura. A nepřehlížejí ani zájmy menšin, což k liberálním stranám rovněž patří.
Čtěte také
Kromě toho se i v současnosti Starostové a Piráti doplňují. Jedni mají venkovské kořeny, takže v lecčems našlapují opatrněji, druhým více svědčí velkoměstské prostředí, pročež mohou dát volný průchod jednoznačně progresivnímu pohledu na svět.
V tom Pirátům prospívá i navázaná spolupráce se Zelenými.
Mají ale vrtkavé voliče
Na středové a liberální strany přesto číhají četné nástrahy. Za zmínku stojí hlavně vrtkavost jejich elektorátu. Ten bývá často popisován jako náročný, přelétavý a až do posledního okamžiku si vybírající, komu dá svůj hlas.
Čtěte také
V tomto souboji si stojí lépe Piráti, jelikož jejich sympatizanti jsou stmelenější. Zato Starostové jsou vnímáni jako „strana druhé volby“. A pozici jim komplikuje nejen zacílení na podobné voliče, jaké sledujeme u Pirátů, ale i soutěž s koalicí Spolu o ty příznivce, kteří chtějí ocenit politiku dosluhující vlády.
Proto, když STAN podcenil složení pražské kandidátky, dá se očekávat, že tím neúmyslně část voličů přihraje trojlístku Spolu. Anebo Pirátům – v případě těch, které Fialův kabinet zklamal.
U liberálních subjektů je také velmi důležité udržovat vazbu se svými fanoušky a neriskovat, jako když se Pirátům nepovedla digitalizace stavebního řízení, nebo Starostům vedení rezortu školství.
Protože se ale stále najde dost voličů, kterým nestačí střet antibabiše s antifialou, bude zajímavé sledovat, s jakou intenzitou a na jak dlouho k liberalismu inklinující družiny své místo na slunci uhájí.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
