Lukáš Jelínek: Úcta k diplomacii a nečernobílý pohled na svět, i to je odkaz Karla Schwarzenberga
Až donedávna patřila zahraniční politika do výkladní skříně Fialovy vlády. Byla efektivní a uznávaná doma i v cizině. Patří k ní rychlá podpora Ukrajiny po napadení Ruskem, úspěšné předsednictví v Evropské unii i rozvíjení harmonických vztahů jak s nejbližšími sousedy, tak s dalšími partnery v EU a NATO.
V posledních týdnech se ale cosi změnilo. Z obratných diplomatů se zvolna klubou ranaři, kterým se některé dveře zavírají. O premiéra Petra Fialu (ODS) nestáli v Nigérii, o ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) v Saudské Arábii.
Čtěte také
Zde je důvod nasnadě: nekritická podpora Izraele ve vleklém konfliktu s Palestinci. Tu ve Strakovce prosazuje zejména ODS, zatímco Piráti či Starostové jsou obezřetnější.
V koalici to rovněž zajiskřilo kvůli zvažovanému návratu českého velvyslance do Moskvy. Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský navíc narazil i u prezidenta Petra Pavla.
Blížící se volby do Evropského parlamentu ale mohou zvýraznit i různé pohledy koaličních partnerů na fungování Visegradské čtyřky, evropskou migrační a zelenou politiku nebo na vztah Evropské unie a Spojených států.
Budování pevné a respektované pozice
Na pozadí úmrtí Karla Schwarzenberga stojí za to zmínit, že české zahraniční politice schází lehkost a elegance. S ní bývalý ministr zahraničí za Zelené a pak za TOP 09 dokázal reprezentovat cenné hodnoty především v oblasti lidských práv, ale zároveň také pragmaticky vyjednávat.
Čtěte také
Schwarzenbergův pohled na svět a jeho problémy nebyl černobílý. Nikdy se na ulicích nehalil do izraelské vlajky, nikdy nesliboval, že budeme hlasem Izraele v Evropě. Naopak ještě krátce před smrtí upozorňoval, že zločinný Hamás nerovná se Palestina a že bychom neměli ignorovat ani utrpení Židů, ani utrpení Arabů. Stejně tak se přimlouval, abychom měli v Rusku svého velvyslance, který by mapoval tamní terén a mohl být vidět a slyšet, až se v Kremlu pohnou ledy.
Karel Schwarzenberg měl snahu a sílu chápat i protivníky, v nichž hledal aspoň špetku dobrého. Ani by jej nenapadlo vyzývat po vzoru ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k odchodu Česka z OSN. Věděl, že smyslem diplomacie není bavit se s přáteli, nýbrž hledat cestu k nepřátelům, i to, že globální instituce jsou tu od toho, aby se v nich potkávaly země a režimy s naprosto odlišným žebříčkem hodnot.
Čtěte také
Mezinárodní respekt si nevydobyl coby špičkový stratég a myslitel, nýbrž jako otevřený a empatický muž, jenž se na diplomatické šachovnici pohyboval s mimořádnou grácií.
Je poznat, že ministr Lipavský od Karla Schwarzenberga mnohé odkoukal. Jen k té lehkosti ještě nedozrál. Tím spíš by si měl dát pozor, aby mu v revíru jako sloni v porcelánu neřádili koaliční pytláci, jednou pohánění emocemi, podruhé zase specifickými zájmy. Logické je souznít s evropskými partnery. A díváme-li se na věci jinak než oni, měli bychom o tom s nimi nejprve diskutovat.
Také nelze rezignovat na ekonomické zájmy. O tom se přesvědčil i premiér Fiala při cestě Afrikou. V neposlední řadě by nám nemělo být ani jedno, jak se utvářejí vztahy mezi vyspělým globálním Severem a chudým lidnatým Jihem.
Při ladění zahraničněpolitických not by pak koaliční předáci i nejvyšší ústavní činitelé měli mít na paměti nejen popularitu před domácím publikem, ale hlavně pečlivé budování pevné a respektované pozice České republiky v evropském a světovém měřítku.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
