Lukáš Jelínek: U rodící se koalice inspiraci 17. listopadem nehledejme
Pískot, který včera politici rodící se koalice slyšeli na pražské Národní třídě, nebyl jen plodem frustrace velké části společnosti z nedávných volebních výsledků. Mohli jsme jej mít také za vyhodnocení toho, jak čerstvá politická reprezentace k odkazu nejenom studentského svátku přistupuje.
Čtěte také
Slovenský premiér Robert Fico byl druhdy kritizován za výrok, že si 17. listopadu 1989 ani nevšiml. To čestný prezident Motoristů a uchazeč o post ministra zahraničí Filip Turek šel ještě dál.
Prý šlo o řízenou revoluci, což podle něj dokládá jak příběh s nastrčeným mrtvým studentem, tak následné hladké zvolení Václava Havla za prezidenta komunistickým parlamentem.
Ideály a programové prohlášení
Ještě lépe však o vztahu budoucích vládců k listopadovým ideálům vypovídá jejich programové prohlášení. Před šestatřiceti lety jsme se otevírali – světu i sobě navzájem. Měli jsme dost direktivního řízení a chtěli jsme také promlouvat do chodu státu. Dnes se věci mají jinak.
Čtěte také
„Návrat do Evropy“ je pokládán bezmála za chybu. K členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci se koalice hlásí, ale těžko se zbavit dojmu, že jen pod tlakem prezidenta Petra Pavla. Častěji používá Brusel jako hromosvod nezdarů, nesplněných snů i vlastních chyb.
Podobně se to má s občanskou společností. Přáli jsme si v prostoru mezi státem a vlastním soukromím vytvořit hustou síť občanských aktivit, nezávislých na přízni či nepřízni mocných. Postupně jsme si navykli na spolky, neziskové organizace, petiční akce i pořádání demonstrací.
Teď jsou neziskovky první na ráně. Politici je neoceňují coby občanskou výpomoc státu na poli sociálním, charitativním, antikorupčním nebo environmentálním. Naopak v nich vidí konkurenci a nepřátele.
Solidarita vychází z módy
Jedním ze zdrojů revolučního kvasu byl i neutěšený stav životního prostředí. K nejvášnivějším patřily protesty proti špinavému ovzduší. Nyní už je příroda zase na vedlejší koleji. Její ochrana vadí zejména těm, kteří by ve vzácných lokalitách národních parků a chráněných krajinných oblastí rádi podnikali.
Čtěte také
V Babišově vládě budou mít zastání. Stačí si všimnout, jak vzorně hájí zájmy svých sponzorů Motoristé aspirující na vedení resortu životního prostředí. Asi není náhoda, že se v programovém prohlášení odvolávají na „zdravý rozum“, nikoli na expertízu vycházející z vědeckých poznatků. Už jen zbývá povýšit nad skutečné vzdělání pověstnou vysokou školu života…
Z módy vychází důraz na ochranu lidských práv i solidarita jak mezi národy, tak uvnitř domácí společnosti. Zelenou mají ostré lokty a ostré brady. Nelze si nevšimnout, jak dobrou průpravou mnohým bylo někdejší členství v KSČ nebo spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.
Hrubnutí politiky
Protože ale dorůstají a i exekutivy se ujímají jedinci, kteří před šestatřiceti lety ještě tahali kačera, nebo ani nebyli na světě, můžeme uvažovat o hrubnutí politiky a nástupu cynismu či utilitarismu v širším rámci.
Ti, kteří snili o lepší, harmoničtější společnosti a životní úrovni blížící se německé, utrpěli zklamání a nezřídka na politiku rezignovali či vyklidili prostor těm, jež se podbízejí nejnižším lidským pudům. Místo analýz se nám dostává emocí, dialog je střídán v lepším případě kázáním, v případě horším arogantním mlčením.
Snad se jedná jen o dočasný výkyv a ani formující se vláda nebude tak zaťatá. Jinak bychom mohli začít počítat nikoli roky uběhlé od revoluce minulé, nýbrž zbývající do revoluce příští.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
