Lukáš Jelínek: Talent ke slibování dobrou vládu nedělá

4. červen 2018

Jedním z faktorů tlačících na urychlený vznik nové vlády je státní rozpočet. Žádný kabinet není nadšený z toho, že mu jízdní řád, tedy příjmové i výdajové rámce, určil jeho předchůdce.

Čerství ministři nepochybně budou chtít ještě do rozpočtových debat zasáhnout. Pokud se Babišův druhý tým stihne ustavit během měsíce, bude k tomu prostor. Vláda je vázána jen tím, že návrh rozpočtu musí do Poslanecké sněmovny odeslat do konce září.

Dejme více peněz a lepší podmínky našim lidem, až pak vozme pečovatele z Ukrajiny, žádá odborářka

Klientka Charity ČR s pečovatelkou

Rekordně nízká nezaměstnanost v Česku vyvolává v některých oborech akutní nedostatek lidí. Mezi ně patří i sféra sociálních služeb. V té by mohli v dohledné době doplnit stavy pečovatelé a pečovatelky z Ukrajiny. Program, který má urychlit jejich zaměstnávání, chystá rezort práce a sociálních věcí. Je to správná cesta k zajištění péče o seniory nebo zdravotně znevýhodněné?

Situace je o to komplikovanější, že ve Strakově akademii dosud sedí exekutivní orgán bez důvěry poslanců a v demisi. Jeho mandát je tedy dost vratký. A přestože pravicová opozice doporučuje takové vládě pouze topit a svítit, ona se chová nespoutaně. Nejen když čistí státní správu, ale také při určování rozpočtových plánů.

Donedávna trvali ministři na navýšení resortních výdajů o 130 miliard. Premiéra Andreje Babiše to rozčílilo, jenže byl to on, kdo začal s vládou objíždět republiku a slibovat miliardy na projekty důležité i zbytečné. Kromě toho je země prošpikována billboardy hnutí ANO, které vede kontinuální předvolební kampaň.

Zatímco před novináři Babiš mluví o regionálních investicích opatrně a na kritiku odpovídá, že pouze mapuje dlouhodobé potřeby, dojem voličů musí být, že se vládě protrhly kapsy a nastává éra hojnosti.

Přehnaný optimismus?

Podobný pocit asi získali i ministři v demisi, kteří místo střídmosti začali operovat se štědrostí. Vyšší platy a důchody nebo dopravní stavby jsou logickou prioritou, jenže fantazie resortů šla i dál.

David Klimeš: Česká republika má rozpočty, jako kdyby měla přijít povodeň či válka

Peníze

Něco je špatně. Od Nového roku začal platit státní rozpočet s plánovaným deficitem 50 miliard, ale zároveň nám ministerstvo financí vzkázalo, že za minulý rok erár hospodařil se ztrátou jen 6,2 miliardy.

Chaos minulý týden utnula ministryně financí Alena Schillerová. Předpokládá v roce 2019, ale i ve dvou dalších letech se stabilním rozpočtovým schodkem ve výši 50 miliard korun.

Celkové příjmy na příští rok naplánoval resort financí na 1,432 bilionu korun, to je o 117 miliardy více než se předpokládá v letošním roce. O stejnou sumu vyšší však mají být i celkové výdaje – 1,482 bilionu korun.

Komentáře ekonomů se štíply. Monetaristé uctívající von Hayeka tepou rozhazování v době konjunktury, kdy by se mělo šetřit, keynesiáni připouštějí investiční projekty, které se zúročí až za čas.

Pravicová opozice má jasno. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček hovoří o „marnotratnosti“, šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek přímo o „rozpočtovém zločinu“.

Rozpočet nemá žádnou vizi a nemyslí na budoucnost, zdůrazňuje Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pokud se Andreji Babišovi podaří sestavit vládu a získat důvěru parlamentu, tak má v prvním čtení schválený rozpočet na příští rok. Hlasovala pro něj končící vládní koalice. Schodek 50 miliard se ale nelíbil mimo jiné poslanci TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, který navrhl snížení deficitu zhruba na polovinu.

Předseda ČSSD Jan Hamáček se nechal slyšet, že oranžoví ministři, pokud koalice s ANO vznikne, budou chtít do skládání rozpočtu ještě zasáhnout. Jistě mají také své priority a chtějí předvést voličům, že hazard s vládnutím po Babišově boku má i světlé stránky. Ostatně i někteří dnešní ministři za ANO projevují nespokojenost. Méně má jít třeba na zdravotnictví, nižší částka byla též vyčleněna na dávky pro chudé.

Vždy se nejvášnivěji bojuje o rozpočtové výdaje. Škoda, že se podobná pozornost nevěnuje i příjmům. Ministryně Schillerová, jež by měla ve své funkci pokračovat i za nového aranžmá, předpokládá, že na daních vybere 767,6 miliardy korun, tedy o 40 miliard více než letos.

Dvě sazby daně z příjmu jsou diskriminační a nemotivují k úsilí, myslí si Kalousek

Poslanecká sněmovna, Miroslav Kalousek

Zrušení superhrubé mzdy, dvě sazby daně z příjmu, nižší pojistné pro živnostníky – to vše od ledna 2019. To jsou jen některé změny, které v rámci daňového balíčku představilo ministerstvo financí a poslalo je do připomínkového řízení. Pokud by tento návrh prošel, opravdu bychom platili na daních méně?

Podobný nárůst očekává u sociálního pojistného. Odhad prý kopíruje hospodářskou konjukturu i efekty vyplývající ze zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolních hlášení DPH.

Počkejme si, zda nejde o přehnaný optimismus. Další cesta k vyšším příjmům by vedla přes daňové změny (od vyšší progrese přes korporátní či sektorovou daň), které ANO odmítá a levice kupodivu ani nepožaduje.

Tím spíš bude zajímavé sledovat, s jak moc rozpočtově otevřenou náručí příští kabinet přijde a kde na své plány vezme. Talent ke slibování ještě dobrou vládu nedělá. 

Spustit audio