Lukáš Jelínek: Sněmovna změny potřebuje. Ale jen takové, na nichž se koalice shodne s opozicí

Pozoruhodný je už ten spěch, s nímž nynější vylepšení spatřilo světlo světa. V předchozím volebním období hnutí ANO a SPD podobné snahy sabotovala. Zjevně proto, že se jim laxnost původní verze řádu hodila – a tak se obstruovalo ostošest. Nyní dopadne přísnější podoba pravidel na současnou opozici. Už proto je správné veškeré novoty spouštět až s dalším volebním obdobím, v němž o rozložení sil teprve rozhodnou voliči.

Čtěte také

Nová pravidla zvýší efektivitu Sněmovny, věří Nacher. Richterové vadí pokračování nepředvídatelnosti

Jedna cesta, jak vše urychlit, ale existuje. Je jí souhlas nynější opozice, nebo aspoň její většiny. A k tomu došlo. Za symbol můžeme považovat už to, že k předkladatelům návrhu patří šéf poslanců ODS Marek Benda. Úpravy sice nepodpořili lidovci, TOP 09 a část členů dalších klubů, souhlas sto deseti ze sto třiceti šesti přítomných poslanců je ale výmluvný.

Na veřejnosti rezonuje zejména zkrácení řečnických lhůt pro poslance řadové i ty s přednostním právem při schvalování programu schůzí a také možnost odhlasovat si přísnější časové limity i pro diskusi nad zákony. Mnohem důležitější je ale prodloužení prostoru pro projednávání zákonů ve třetím čtení nebo umožnění, aby se o zákonech vrácených Senátem nebo prezidentem mohlo hlasovat i na mimořádných schůzích.

Pohodlí poslanců a zájmy hnutí

Čerstvá podoba jednacího řádu chod Sněmovny zefektivní. Lepší pozdě nežli později. Strany jsou už natolik pohlceny vzájemnými souboji, že na legislativní produkci a její kvalitu zapomínají. Koalice obchází připomínkové řízení tím, že ministři předkládají své návrhy prostřednictvím poslanců. Vládní většina se pak ještě v dolní parlamentní komoře snaží zkracovat lhůty pro jejich projednávání. Stále častější je i legislativní kutilství poslanců, nad jehož tristní úrovní občas kroutí hlavou i Babišův kabinet.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Změna jednacího řádu Sněmovny pomůže, sama o sobě ale nestačí

Když se nedaří hnout s tímto nešvarem, neznamená to ještě, že by se mělo rezignovat na další vylepšení. Zaplatí to však opozice, jež přijde o některé obstrukční nástroje. Další ale třeba objeví. Marek Benda nedávno naznačil, že on ještě obstruovat nezačal, ale až začne, poznáme to. Nabízí se třeba regulování počtu opozičních zástupců v jednacím sále. Sněmovna se stává neusnášeníschopnou, když není přítomna aspoň třetina poslanců – což při nedisciplinovanosti koaličního tábora není až tak těžké zařídit…

Řada úprav se do jednacího řádu nedostala. Ani zdynamičtění a zatraktivnění interpelací nebo zákaz požívání alkoholu. Nezdá se ale, že právě na ně Radek Vondráček myslí, když slibuje zcela nový jednací řád. Ve vysílání CNN Prima News k tomu řekl: „Poslanci například budou vědět, v kolik hodin se hlasuje. Měl by být i určen konkrétní čas na debatu. Vrátíme se k tomu, že bychom měli být také doma ve svých regionech a mluvit tam s voliči, ne pouze stále čekat v Praze ve Sněmovně.“

Politolog Lukáš Jelínek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Kdyby se novoty měly týkat jen pohodlí poslanců, bylo by to málo. U Vondráčka, který patří k nejloajálnějším babišovcům, navíc hrozí, že bude přednostně myslet na zájmy svého týmu. Podobně jako když se podílel na vzniku k premiérovi servilní novely zákona o střetu zájmů, jež sklidila kritiku dokonce od ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO).

Přesto si podoba pravidel pro práci poslanců pokračování debaty zaslouží. Bude ale lepší, když ke spuštění jakýchkoli změn příště dojde až s novým volebním obdobím.

Autor je politický analytik