Lukáš Jelínek: Protesty dělají těžkou hlavu sociální demokracii

Demonstrace na Letné 23. června 2019
Demonstrace na Letné 23. června 2019

Politici hnutí ANO se tváří, že s nimi zaplněná Letná nic nedělá, prý jde jen o zlomek voličů a podstatné jsou volební výsledky.

Ovšem sociální demokraté vědí, že si podobné soudy dovolit nemohou.

Ondřej Konrád: Letenský koncert pro premiéra

Letenská pláň během demonstrace zorganizované hnutím Milion chvilek pro demokracii.

„Podle mého chodí na demonstrace lidé, kteří se spíš obávají toho, že justice začne pod Marií Benešovou fungovat.“

Zatím protesty nejsou zaměřeny proti nim. Hlavním cílem demonstrantů je demise ministryně spravedlnosti Marie Benešové, jíž nevěří, a premiéra Andreje Babiše, což by znamenalo konec celé vlády. Jenže všichni známe rčení „spolu chyceni, spolu pověšeni“ – myšleno samozřejmě obrazně. Prostě když se ČSSD příliš těsně sváže s ANO, může to být pro ni vážný problém.

Je jedno, že demonstrující jsou zpravidla voliči jiných stran. Část sympatizantů sociální demokracie bychom mezi nimi našli také. Ještě nebezpečnější pro Lidový dům ale je, kdyby přestal být považován za seriózního partnera pro ty politické subjekty a jejich příznivce, co tvoří opoziční tábor. ČSSD je dnes zkrátka malou stranou, a ta by si měla dvojnásob pozorně hlídat svůj koaliční potenciál.

V symbolické rovině si oranžoví dávají na reakcích záležet. Předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček se sešel se zástupci Milionu chvilek pro demokracii a dialog doporučil i Andreji Babišovi.

Ten, kdo na sobě nechá štípat dříví

Sociální demokraté opakují, že bedlivě dbají o to, aby nebylo do vyšetřování premiérových kauz zasahováno a aby byla zachována nezávislost justice. Slíbili, že dokud jsou oni ve vládě, tak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve funkci neskončí.

K demonstracím se nejvýrazněji vyjádřila místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ocenila občanský aktivismus a odsoudila bagatelizování protestů. Odmítla kádrovat, která demonstrace je správná a která ne.

ČSSD přečkala éru nacismu, komunismu a přečká i éru Babiše, myslí si politolog Jelínek

Státní vyznamenání, Vladislavský sál, Jan Hamáček

Sociální demokracie utržila další ránu v nedávných volbách do Evropského parlamentu. Měla by ČSSD zůstávat ve vládě poté, co předběžná zpráva Evropské komise viní premiéra Andreje Babiše (ANO) z rozsáhlého a dlouhotrvajícího střetu zájmů?

Na rozdíl od fanoušků premiéra Babiše či prezidenta Zemana nechápe demonstrace coby zpochybňování volebních výsledků. Zároveň se postavila za nezávislost médií veřejné služby, do jejichž rad hnutí ANO občas pomáhá kandidátům Okamurovy SPD, kterou pokládá za nebezpečnou.

Zároveň ale Maláčová spolu s dalšími sociálními demokraty upozorňuje, že jejich hlavní bitevní pole je ve vládě. Tam jsou pro ČSSD klíčové mantinely dané programovým prohlášením kabinetu i jejím volebním programem. Není náhoda, že právě v těchto dnech se sociální demokracie cuká ohledně přípravy státního rozpočtu na rok 2019.

Přeje si být vnímána jako ta část koalice, která důrazněji hájí zájmy levicových voličů – zejména v oblasti platů a mezd, sociálního a důchodového systému nebo veřejných služeb. Říká, na co všechno jsou potřeba peníze, a ukazuje, kde je vzít. A právě to je jablkem sváru. Hnutí ANO totiž žádné velké změny v daňovém systému, natožpak bankovní či sektorovou daň, rozhodně nechce.

Lukáš Jelínek: ČSSD není ani ryba, ani rak, a tak prohrává

Jan Hamáček

Kdybychom měli usuzovat pouze podle míry rozladěnosti stranických lídrů po vyhlášení výsledků evropských voleb, museli bychom mít za hlavního poraženého Andreje Babiše.

Voliče, kteří jí utekli k Babišovi, ČSSD nezíská zpátky tím, že položí vládu. Nad ANO musí zvítězit v programové rovině. Z hlediska politické strategie jde o nejpřirozenější postup.

Jenže sociální demokraté by neměli zapomínat ani na morální a estetický rozměr politiky, jenž se dotýká právě koaličního potenciálu. Proto by bylo užitečné, kdyby definovali svoje mantinely i ve vztahu k Babišovým kauzám – ať už trestnímu stíhání za Čapí hnízdo, nebo bruselským dotačním auditům.

Co už by byla ostuda, především pro Českou republiku v zahraničí, kterou ČSSD nesnese? Je to obžalování či až odsouzení ministerského předsedy? Prokázání střetu zájmů? Zastavení toku peněz z evropských fondů do naší země?

Lukáš Jelínek

Zde už totiž nejde jen o postavení a vyhlídky konkrétních politiků a stran. Tady se nastavuje laťka politické kultury pro léta příští. Zatím klesá níž a níž. Což není pro tradiční demokratickou stranu s úctyhodnou minulostí dobrá zpráva. Nemluvě o tom, že ten, kdo na sobě nechá štípat dříví, obvykle bývá na cestě do zapomnění.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)