Lukáš Jelínek: Na jakou kartu Petr Pavel vsadí dva roky před dalšími prezidentskými volbami?

Čtěte také

Jan Vávra: Jakou má naše opozice vlastně strategii?

O to cennější bude sledovat další prezidentovy kroky. Už proto, že je oponenty podezříván z nerespektování výsledků sněmovních voleb nebo ze snahy učinit z Pražského hradu centrálu opozice.

Naštěstí se nezdá, že by byl Pavel z těch, kteří odjistí granát a pak se na dlouho skryjí. Ve středu má jednat ve dvou s premiérem Andrejem Babišem (ANO), a poté i s dalšími koaličními předáky na Bezpečnostní radě státu.

Odvalovat balvany

O příležitosti odvalovat balvany bránící v komunikaci klíčových aktérů zahraniční a bezpečnostní politiky zjevně nouze nebude. Ostatní se odvine od ochoty zúčastněných. Snad si i Macinka uvědomí, že prezidenta nejde jen tak odstavit na slepou kolej jako nepotřebný vagón.

Čtěte také

Rakušan: Je 48 dní od jmenování vlády a už tu byla jedna z největších demonstrací za poslední léta

Jeho roli při zastupování země v cizině, při uzavírání mezinárodních smluv, ale i při jmenování velvyslanců totiž bagatelizovat nejde a nic se na ní nemění ani v situaci, kdy akcentuje odlišné hodnoty než vládnoucí koalice.

I když tento Babišův kabinet působí chatrně, může se stát, že s ním bude Pavel kohabitovat, nebo „brutálně kohabitovat“, jak hrozí Macinka, až do konce prezidentského mandátu. Také už víme, že o další pětiletce Pavel uvažuje, ačkoli se musí potýkat s podobnými tlaky, které na Slovensku Zuzanu Čaputovou od druhé kandidatury odradily.

Babiš naopak oznámil, že svoji ženu či muže do čela státu hodlá hledat i koalice. Jinými slovy, výběr příštího prezidenta nebo prezidentky bude ovlivňovat vnitropolitické dění stále intenzivněji. Už proto, že se jedná o přímou volbu, která posiluje personifikaci politiky a společnost přirozeně štěpí.

Rétorika zdrsněla

V čase od voleb dbali Pavel i Babiš o korektní vztahy. Sotva vláda dostala důvěru a oba vysocí ústavní činitelé se už tolik vzájemně nepotřebují, rétorika – zejména ze strany koaličních politiků – zdrsněla. Premiéra přesto jeho poradci nejspíš poučili, že pouštět se do křížku s hradním pánem je riskantní. A tak, když už se nemůže vyhnout problémům, vyhýbá se aspoň ostrým slovům.

Čtěte také

Budou útoky na novináře, opozici, uprchlíky. To už je posun v kvalitě demokracie, obává se Pánek

Ovšem i Petr Pavel se chová asertivněji než dříve. Nikdo ho nenutil vypustit na veřejnost esemeskovou kauzu. Rovněž jeho poslední návštěva Ukrajiny vyzněla coby políček vládě. A jeho veřejné nabízení letounů L-159, přestože věděl o rozdílných postojích armády a vlády, a to jak Babišovy, tak Fialovy, též působilo jako načasovaná rozbuška.

Současný prezident chce, abychom si jej spojovali s demokratickými a humanistickými principy, na nichž bylo Česko přes 30 let budováno, zvlášť když ze strany vládní moci dochází k jejich torpédování.

Víme, co si myslí o Rusku, Ukrajině i Trumpovi, známe jeho důraz na členství v NATO a Evropské unii i sympatie ke společné evropské měně. Svůj pohled na domácí dvorek pak představil v novoročním projevu zdůrazňujícím význam aktivního občanství.

Držet se věcné politiky

Jednoho by se ale měl Pavel vyvarovat. Není v jeho zájmu být vnímán jako stěžejní opoziční protiváha Babišovi. Může vetovat zákony, může chodit na vládu i do Sněmovny, ovšem nic to nezmění na tom, že jsme parlamentní republikou, v níž exekutivou hýbe vláda. A komu se nelíbí, může si založit vlastní stranu či hnutí a vyrazit do klání o poslanecká křesla.

Politolog Lukáš Jelínek|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Z Petra Pavla se vylíhnul čipernější prezident, než mnozí při jeho politické nezkušenosti čekali, a k obhajobě funkce má solidně nakročeno. Musí si však dát pozor, aby nepálil mosty k občanům, kteří v jeho fanklubu nefigurují.

Ideálně tím, že i ve chvílích, kdy ostatní čechrají pěnu dní a rozehrávají samoúčelné konflikty, se bude držet věcné politiky posouvající zemi vpřed.

Autor je politický analytik