Lukáš Jelínek: Má stát situaci pod kontrolou? Nebudou uprchlíky pohlcovat ghetta?

26. červenec 2022

„Situaci se nám podařilo dostat pod kontrolu,“ vysvětluje pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib, proč došlo k ukončení provozu stanového městečka pro ukrajinské uprchlíky v Malešicích. Dál pokračuje už jen to v Troji. Uzavřel se také podobný tábor u Benešovy ulice v Brně, jenž sloužil především ukrajinským Romům.

Asi by ale nebylo moudré veškerou infrastrukturu likvidovat. Už proto, že nevíme, co nás čeká dál.

Čtěte také

Podle ministra vnitra za Starosty a nezávislé Víta Rakušana již tři a půl procenta populace žijící v Česku tvoří Ukrajinci. Uvedl, že přes 99 procent příchozích bydlí v kamenných domech či ubytovnách s postelí, hygienickým zázemím a teplým jídlem. Zároveň popírá, že k nám Ukrajinci chodí „něco zneužívat“. Jenže náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl, reprezentující ODS, tedy stranu, jež sedí se Starosty ve vládě, vysvětluje uzamčení brněnského tábořiště náporem „dávkových turistů“, kteří to „opakovaně zkouší“.

Pravda bude někde uprostřed. Mezi běženci jsou převážně zastoupeny ženy s dětmi, jež vyhání Putinova barbarská válka. Jedince se sklonem k „dávkové turistice“ bychom jistě našli v každém národě a vůbec to není nutné spojovat s konkrétním etnikem. Kapsy si stejně nejvíc mastí pomyslní dispečeři z řad organizovaného zločinu.

Soustředit se na kvalitu života

Podstatné je, aby už na ulici sítem nepropadl nikdo, komu by mohlo být pomoženo. To je společná odpovědnost vlády, krajů a obcí. Legislativa počítá s tím, že kdo k nám na jaře dorazil, měl dost času na to se integrovat. Proto mnohým končí lhůta, v níž za ně platil zdravotní pojištění český stát. Dál se o ně musejí starat sami, stejně jako o bydlení, práci či vzdělání dětí.

Čtěte také

Šedivá je však teorie a zelený strom života. Bohužel chybějí data, kolik uprchlíků normálně bydlí, normálně pracuje, normálně platí daně a normálně posílá děti do školy. Skloubit toto všechno není snadné. V Praze, která vyčlenila na pomoc běžencům dvakrát 250 tisíc, lze najít práci, ale hůře už bydlení. Proto také její krajské asistenční centrum žádnou střechu nad hlavou již dlouho nenabízí. Leckde po regionech by se zase našly ubytovací kapacity, ale schází v nich práce.

Nejtvrdším oříškem jsou místa ve školách a školkách. Jenže vytvářet čistě ukrajinské třídy by byla zásadní chyba. Tento typ segregace by se nám ošklivě vymstil. Proto sociologové doporučují stanovit limity pro počet ukrajinských dětí ve třídě a ze všeho nejvíc se věnovat výuce českého jazyka. Neradostné je červnové zjištění, že pětina mladistvých, kteří k nám po únoru z Ukrajiny přišli, vypadla ze vzdělávacího procesu. Důvody jsou pestré: málo míst, nedostatek informací, neznalost češtiny, víra v brzký návrat domů…

Čtěte také

Načrtněme si jeden černý scénář. V něm se množí děti za školou, dospělí bez dobrého bydlení i spolehlivého zaměstnání, navíc vyřazeni z pojistného systému. I kdyby šlo jen o zlomek uprchlíků, je nutné se mu bleskově věnovat. Vždyť stát si dodnes neví rady ani se zdejšími tradičními vyloučenými lokalitami.

Mimochodem, lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka před několika dny serveru iRozhlas řekl, že zaměstnanci úřadů práce, tedy ti, jež mimo jiné žene do role energetických poradců pro české domácnosti, nejsou kvůli přetížení s to se vyloučeným lokalitám věnovat, a že by je měli nahradit neziskové organizace.

Lukáš Jelínek

Dejme si pozor, abychom brzy nežili ve státě, který situaci pod kontrolou nemá, kolabuje a nedokáže plnit své poslání. Je-li teď příliv běženců nižší, je šance rychle přeskupit síly a soustředit se na kvalitu života našich nových spoluobčanů, aby je nepohlcovala ghetta. Zvlášť když nevíme, co Rusko na Ukrajině ještě spáchá a zda nekončící boje nespustí další uprchlické vlny.

Autor je politický analytik

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.