Lukáš Jelínek: Další volební kampaň, která voliče nemotivuje, ale nudí
Zapomeňme na teorii. V turbulentní době volby druhého řádu prakticky neexistují. Skoro každý rok chodíme k urnám – a i když se zrovna nerozhoduje o příští vládě, je cenné vědět, jak se k politickým stranám a hnutím stavíme.
Letos si zvolíme komunální zastupitele a třetinu Senátu. Partajní sekretariáty by daly cokoliv, aby posílily šance svých nominantů. Jenže právě u tohoto typu voleb to jde obtížně.
Tlukoucí srdce
Jistě, pro velká města je zásadní programovou výzvou bydlení nebo doprava. Ovšem recepty na ně se leckdy liší i uvnitř stran. Pro menší sídla se pak společná linka hledá ještě hůře.
Čtěte také
A tak se ad hoc sliby, které jsou ale volby od voleb méně konkrétní, mísí s nemastnými neslanými slogany, jejichž prostřednictvím se politici dušují, jak jim pro obec tluče srdce nebo jak pro ni budou makat.
Vymyslet úspěšnou senátní kampaň není o nic snazší. Pasovat se do role lokálního ombudsmana nebo se chvástat, jak jim to v té Praze ukážu, už dávno není originální. Zároveň již lidé vědí, že senátoři nejsou všemocní: mají sílu věcem pomáhat, ale nikoli je s konečnou platností řešit.
Gesta od marketérů
A tak se na nás z billboardů culí dámy a pánové, kteří víc než na sliby spoléhají na svoji osobnost, profesi, tedy patří-li k těm respektovaným, někdy i na stranickou značku. Občas přidají i nějaké to marketéry určené gesto, ačkoli přirozenost mu nezřídka chybí. Někteří pak spíš vypadají, že je postihla svalová křeč…
Čtěte také
Člověk nemusí být bůhvíjaký kreativec, aby ho napadlo, jak by šlo těžko uchopitelná témata přetavovat do mnohem srozumitelnějších konkrétních příkladů. Politikům však schází nejen odvaha, ale i fantazie. A marketéři zase často nechápou jejich ideová východiska.
Od opozičních kandidátů tak opět slýcháme ušlechtilé, leč zároveň otřepané věty o obraně demokracie, svobody a ústavních principů. Zpozorní ústavní právníci či politologové a zatleská ta část veřejnosti, která se o politiku aktivně zajímá a chápe význam hodnot, institucí i samotné dělby moci.
Kratom vs. Rusko
Jenže to je pořád menšina společnosti. Více lidé slyší na známky pohybu, dynamiky, pozitivních změn.
Čtěte také
Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) co chvíli něčemu vyhlašuje válku a poháněn vidinou volebního úspěchu neváhá dělat z ministrů pouhé statisty, tak opozice se vysiluje stále stejnými sněmovními projevy. Dokonce už hodlá opět iniciovat hlasování o nedůvěře vládě.
Je to bizarní, ale někdy se zdá, že koalice vidí větší bubáky v kratomu nebo mobilech ve školách než v Rusku nebo zadlužování státu. Agendu však nastoluje podle toho, co ji zajímá, co nic nestojí a co dokáže prodat svým stoupencům. Pořád je to výnosnější než opoziční kritika Babišova střetu zájmů.
Nudná kampaň?
Nelze přehlédnout rozdíly v tom, jak se politici stavějí ke svým kolegům a k voličům. V Parlamentu i médiích sledujeme sebevědomé siláky, kteří si nenechají nic líbit. Před voliči ale vystupují opatrně, nesměle, někdy i s nádechem paranoi. Jako by cítili vzdálenost svoji i svých nepočetných stran běžnému životu.
Komunální a senátní volby, jakkoli jsou špatně celostátně uchopitelné, mohou vazbám mezi voliči a politiky prospět. Ve městech a obcích máme ke svým voleným zástupcům blíž, výběru senátorů zase prospívá většinový volební systém.
Kromě toho sociální sítě již odzvonily placené politické reklamě, takže o to čipernější musí být kandidáti v osobním kontaktu. Tím spíš je smutné, když i současná kampaň vyznívá vyprázdněně a nudně.
Autor je politický analytik
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
