Lukáš Jelínek: Chytit druhý dech se zatím opozici nedaří. Přinese změnu aspoň sjezd lidovců?

21. duben 2026

Bylo by pošetilé očekávat, že opozice, která má v Poslanecké sněmovně o 16 poslanců méně než koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, dokáže být neprodyšnou hrází vůči Babišově kabinetu. Její možnosti jsou omezené. Buď může vládu vytrvale kritizovat a doufat, že to v roce 2029 přinese střídání ve Strakově akademii, nebo s ní licitovat a snažit se otupit aspoň její nejdivočejší plány. Oba přístupy lze také kombinovat, to si však žádá obratné politické hráče.

Čtěte také

Dosavadní opoziční počínání se míjí účinkem. Sledujeme jednu tiskovou konferenci za druhou, mimořádné schůze Sněmovny, z nichž divákovi sotva co uvízne v paměti, i úderné příspěvky na sociálních sítích. Nic z toho ale zatím volebními preferencemi nehnulo a hnutí ANO zůstává o 15 až 20 procentních bodů před ODS i Starosty a nezávislými.

Jednou z příčin je, že po loňské porážce se strany koalice Spolu rozhodly zkoušet dál štěstí na vlastní pěst. Všechny teď pucují svůj vývěsní štít a předstírají, že když zaberou, příště zvítězí.

Přijde „Superspolu“?

Schizofrenně působí zejména strategie občanských demokratů. Na jedné straně chtějí vést opoziční peloton, na straně druhé jim partajní zájmy velí občas vládu podpořit i v zásadních věcech. Například když snížila odvody osob samostatně výdělečně činných.

Čtěte také

Z řad ODS jsme ale už také od nikoli nevýznamných členů například slyšeli, že veřejnoprávní média by se měla změnit v akciové společnosti, nebo že služební zákon, který je trnem v oku Babišově koalici, měla zrušit už Fialova vláda.

Aby toho nebylo málo, právě expremiér rozčiluje své spolustraníky tím, jak intenzivně usiluje o partnerství opozičních subjektů, které by mohlo přerůst až v jakési „Superspolu“. Petr Fiala vychází ze zásadního hodnotového střetu s koalicí, pročež možnost spolupráce s Andrejem Babišem jednoznačně vylučuje.

Přitažliví lidovci

Zatímco v ODS si mají hodně co vyříkávat i po lednovém kongresu, lidovci doufají, že se stanou přitažlivými již po sjezdu, který absolvují na sklonku týdne v Ostravě. Je nezvyklé, jak snadno a rychle získal podporu napříč republikou jihomoravský hejtman Jan Grolich v zápase o šéfovské křeslo.

Čtěte také

Drtivá většina starých mazáků mu nejen vyklidila pole, ale rovnou jej aktivně podpořila. A to přesto, že Grolich slibuje – snad až na jednu dvě výjimky – zcela nové a podstatně mladší předsednictvo i jiný, dynamičtější styl politiky.

Konzervativci typu senátora Jiřího Čunka se sice obávají ústupu z tradičních pozic, to ovšem neznamená, že by Grolich byl nějaký liberál. Na odiv spíš dává, že není dogmatik a KDU-ČSL si představuje jako stranu otevřenou a tolerantní, tak aby oslovila i voliče mezi pětadvacátým a pětačtyřicátým rokem života, jejichž výpadek patří k hlavním důvodům prohry koalice Spolu.

V jeho prospěch hovoří zkušenost z historie, kdy se již regenerační schopnost lidovců projevila: v období 2010–2013 byli mimo Sněmovnu, pak se ale do poslaneckých lavic vrátili.

Najít charisma

Grolich v pondělním rozhovoru pro Právo a Novinky připustil, že přemýšlí i o podmínkách, za nichž by lidovci mohli spolupracovat s hnutím ANO, aby nebylo závislé na politických radikálech.

Politolog Lukáš Jelínek

Přesto se mu tento scénář jako reálný nejeví. Stejně jako jeho kolegové Martin Kupka z ODS a Matěj Ondřej Havel z TOP 09 hodlá s lidovci nejprve uspět na vlastní pěst a úvahy o koalicích nechává až na měsíce před volbami.

V zásadě se ale před opozicí rýsují jen dvě cesty. Buď sehraně pracovat na Babišově porážce, anebo jednotlivé strany odlišit strategií i taktikou. V obou situacích ovšem potřebuje najít charismatičtější předáky než dosud a poslat je mezi lidi do terénu. Co už víc vypovídá o její bídě, než když se jako nejvýraznější tvář opozice dodnes jeví Petr Fiala…

Autor je politický analytik

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu