Lukáš Jelínek: ANO skončilo na střídačce, ale poslední slovo ještě neřeklo

26. prosinec 2021

Měl to být trhák: vystřídání politických nemehel profesionálními manažery. Republika měla být řízena bez ohledu na pravolevou soutěž hodnot, idejí a doktrín samými experty, těmi nejlepšími z nejlepších. Jenomže se to nějak zvrtlo.

S manažery o moc líp nebylo. Chyběla jim jak politická erudice, tak koncepčnost. A když se do všeho přimíchal zákeřný virus, který jen hlouběji zaťal sekeru do veřejných financí, projevila se bída této variace na nepolitickou politiku v plné nahotě.

Éra Andreje Babiše byla završena a voliči vrátili moc tradičním stranám, s nimiž můžeme vřele nesouhlasit, ovšem vždy víme, odkud a kam nás vedou.

Politický chameleon

Čtěte také

Babiš chtěl původně Akci nespokojených občanů založit jako protikorupční hnutí procházející napříč partajemi. Pak si spočítal, že by ANO mohlo zabodovat samo o sobě. Do úzkého týmu pozval své nejvěrnější a formování širšího obalu pustil ze zřetele. Z hnutí se vylíhl chameleon měnící barvy podle potřeby. K tomu velela Babišova nestálá povaha i pestré personální složení, v němž významnou roli hráli i bývalí občanští a sociální demokraté. Ve zlaté éře hnutí lídr zlákal známé osobností, které ale postupně začaly odpadávat – zmiňme Martina Stropnického, Jiřího Zlatušku, Adrianu Krnáčovou, Martina Komárka či Petra Vokřála.

Úspěch ANO stejně vždy závisel především na Babišovi. Jeho neotřelý styl vystupování jej spolu se šikovně zpracovanými vizemi modernizace země dovedl až do premiérské pracovny. V ní se však stal otrokem mikromanagementu. Na rozdíl od firmy se stát po esemeskách řídit nedá. Zvlášť když upadne do krize.

Dříve nebo později by bylo hnutí ANO stejně odstaveno od vlády. Covidová epidemie to jen urychlila. Babišovým poznávacím znamením byl vždy chaos. Definitivně jej ale diskvalifikovalo kličkování v přijímání restrikcí a zběsilé výměny ministrů zdravotnictví. Lidé, kteří dosud oceňovali, že se Babiš o ně dobře stará, začali mít pochybnosti. Týká se to zejména středních vrstev. Přesto nebýt spojení konzervativních stran do koalice Spolu a utvoření liberálního tandemu Pirátů se Starosty a nezávislými, k odsunutí ANO na střídačku by nedošlo.

Ve volbách 2017 získalo milion pět set tisíc hlasů a sedmdesát osm poslaneckých mandátů. Ve volbách 2021 to byl milion čtyři sta padesát tisíc hlasů a sedmdesát dva mandáty, což není zas až tak dramatický pokles. Ve sněmovně má ANO s převahou nejpočetnější klub a dál vévodí žebříčku stranických preferencí.

Levicové ANO

Čtěte také

Přesto je spousta věcí jinak, než bývala. Analytici zjistili, že původně pravostředové hnutí oslovující technokraticky uvažující jedince začalo dobývat levicový elektorát. Voliče vyfouklo hlavně stranám, bez nichž by čtyři roky nevládlo – sociální demokracii a KSČM. Nic na tom nezměnila ani touha řady předáků ANO po vytvoření koalice s ODS.

Teď má Babiš šanci hrát si na sněmovní levici, když ta tradiční nedosáhla na jediného poslance. Půjde mu to ale? Nebo by radši vyšachoval partnery občanských demokratů a šel do vlády s nimi? Mnohé napoví blížící se sněm, na kterém si ANO navolí čerstvé vedení.

Hodně kádrových posunů už proběhlo. Zatímco ve sněmovně ANO reprezentovali straníci, do vlády Babiš zval převážně manažery bez partajní legitimace. Pokud se donedávna spoléhal na dvojici Jaroslav Faltýnek – Richard Brabec, tak dnes již sází na čerstvé a ambiciózní koně. Brabec působí unaveně a Faltýnka dohnaly jeho kauzy. Babiš už v kabinetu dal zelenou Aleně Schillerové a Karlu Havlíčkovi. Z obou udělal vicepremiéry a jsou mu oporou i v opozičních lavicích. Taková Schillerová je předsedkyní poslaneckého klubu, ale díky vyřídilce, kterou má, bývá zmiňována i coby eventuální prezidentská uchazečka ANO anebo coby budoucí kandidátka na premiérský post, kdyby neměl zájem Babiš. Ten se rozhoduje, zda zkusit dobývat Hrad, či se chystat na příští sněmovní volby. Čáru přes rozpočet mu ale ještě může udělat kauza Čapí hnízdo, která se snad blíží rozuzlení.

Kdysi se spekulovalo, že bez Babiše by hnutí ANO šlo do kopru. Vývoj však naznačuje, že může mít budoucnost i bez svého zakladatele, byť ne tak hvězdnou, jaká je jeho minulost. Každopádně získává politické obrysy, čemuž nejspíš napomůžou i ostruhy z opozice.

Bezmála obecným ohrožením by ovšem bylo, kdyby této role využilo k intenzivnějšímu brnkání na populistickou strunu po vzoru Tomia Okamury. První náznaky už tu jsou a příležitosti jistě nabídne jak ekonomická, tak mezinárodní situace. Babiš přitom dodnes srozumitelně nevysvětlil, proč když měl tu sílu, neprosadil tak důležité věci, jakými jsou penzijní reforma nebo legislativa podporující bytovou výstavbu. Místo toho nás zásobil báchorkami, jak bojuje proti migraci nebo proti utlačovatelským móresům Bruselu.

Politolog a komentátor ČRo Plus Lukáš Jelínek

Pro vyhlídky ANO bude také důležité, jak rozšíří svůj koaliční potenciál. To Babišovou silnou stránkou není a snažit se budou muset především jeho obratnější kolegové. Výsledek je nejistý. Buď jak buď, politické stabilitě by prospělo, kdyby klíčové strany byly čitelné a ideově ukotvené. Před hnutím ANO je v tomto směru hromada práce. Dá se ale tušit, že svoje poslední slovo ještě neřeklo.

Autor je politický analytik

Spustit audio

Související