Lucie Priknerová: USA a Rusko tlumí krizi kolem poškození Mezinárodní vesmírné stanice

18. září 2018

V ruské kosmické lodi Sojuz, která dokuje v Mezinárodní vesmírné stanici, astronauti na konci srpna objevili miniaturní poškození.

Z počátku se šířily domněnky o možném poškození meteoritem nebo vesmírným smetím, které se poslední roky na orbitě kupí. Po dalších dvou týdnech přišla zpráva, že v Sojuzu se našla další díra a vše začalo dostávat zcela jiný rozměr.

První nalezené dvoumilimetrové poškození by posádku o vzduch připravilo za 18 dní. Druhé bylo patnáctimilimetrové a podle ruské agentury TASS bylo způsobeno vrtáním zevnitř, kdy vrták dokonce narazil na vnější plášť, který loď chrání před meteority.

Celá kauza se dostala také do politické roviny. Ruský list Kommersant přišel s bizarní spekulací o tom, že loď mohli údajně úmyslně poškodit američtí astronauti, aby se mohl vrátit jejich nemocný člen posádky. V případě, že by byla mise zkrácena kvůli nemoci, a ne technickým problémům, museli by Američané náklady na návrat zaplatit.

Jedna „letenka“ do vesmíru v ruském Sojuzu stojí Američany zhruba 82 milionů dolarů. Rusko dopravuje na ISS americké astronauty od roku 2011, kdy USA ukončily program raketoplánů. Současný velitel na ISS americký astronaut Drew Feustel odmítl, že by za poškozením lodi byl někdo z posádky.

Šestá složka americké armády

Otázka je, zda může tento incident narušit rusko-americké vztahy a spolupráci ve vesmírných projektech. Správce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA Jim Bridenstine si telefonoval s ředitelem ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrijem Rogozinem a dohodli se, že záležitost zatím nebudou komentovat. Oba by se měli sejít v říjnu osobně na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

V tu dobu by totiž měl být na ISS vyslán další americký astronaut Nick Hague. K možnému setkání Rogozina a Bridenstina Web Space News přidává třešničku na dortu, Dimitrij Rogozin je bývalý místopředseda vlády a kvůli anexi Krymu podléhá americkým sankcím. Web Space Policy Online ilustruje jeho vztahy k USA tím, že např. v roce 2014 Rogozin napsal na twitter: „Po zanalyzování sankcí proti našemu vesmírnému průmyslu doporučuji, aby Spojené státy posílali své astronauty na ISS trampolínou.“

Dále pak vyhrožoval, že ukončí spolupráci v ISS v roce 2020 a ukončí prodej motorů RD-180, které United Launch Alliance působící na americkém trhu používá do nosných raket Atlas V. Tyto výhružky Rogozin nenaplnil, jedná se však o příklad toho, že hra o vesmír není studenoválečnických přežitkem. Právě naopak.

Je tu několik okolností, které napovídají, že pokud se neobjeví nějaká další závažná zjištění, celá kauza nebude v mezinárodních vztazích příliš propírána a ani na chodu ISS se zřejmě neprojeví. Za prvé, ISS politicky přečkala studenou válku a média se shodují na tom, že projektu se větší politické sváry prozatím nedotkly, za druhé, stanice je dlouholetým důkazem prozatím úspěšné spolupráce obou velmocí a její postavení je unikátní.

Kauza ovšem ukázala na vzrůstající relevanci a křehkost politických vztahů týkajících se vesmírného prostoru obecně. Web Rádia Svobodná Evropa uvádí, že kosmický program obou velmocí je momentálně spíše v útlumu, Boeing a Space X zatím pro Američany nevyvinuly dopravu na ISS a v Rusku Dimitrij Medveděv Roskosmosu v roce 2016 seškrtal rozpočet. Rádio Svobodná Evropa ale zároveň dodává, že přicházejí na scénu noví hráči jako Čína, Indie a Japonsko. A každý z nich si s sebou do vesmíru vezme také svoje zájmy.

Jestliže se konflikty zájmů nevyhnuly žádné části planety včetně Antarktidy, proč by to ve vesmíru mělo být jiné? Až nebude kolaborativní projekt jako ISS, a pokud státy a firmy získají větší finanční nezávislost, mohou mít menší zájem na spolupráci. USA si trend zvyšování významu vesmírné politiky uvědomují.

Ještě před kauzou ISS viceprezident Mike Pence potvrdil Trumpovy plány založit do roku 2020 vesmírné síly. Údajně by mohlo jít o šestou složku americké armády, které by se zaměřovala na záležitosti mimo Zemi, tedy např. na zakázky na vojenské satelity nebo ochranu amerických vesmírných lodí na orbitě. Zda se tyto futuristické vize naplní, se uvidí, je však jisté, že vesmír je prostor, které bude armády a tajné služby zemí světa zajímat stále víc a víc.

Spustit audio