Lucie Priknerová: Proruským postojem Trump v Helsinkách strhl bouři kritiky

18. červenec 2018

Americký prezident Donald Trump se na summitu v Helsinkách setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Šlo o první oficiální setkání obou státníků ve formátu jeden na jednoho a pouze s tlumočníky. Prezidenti hovořili o celé paletě problémů a stejně po povrchu v řadě z nich klouzali i při závěrečné tiskové konferenci. Našlo se ovšem několik do očí bijících výjimek.

Jefim Fištejn: Rusko nemůže držet krok se Západem

Donald Trump a Vladimir Putin během setkání v Helsinkách

Od setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v podstatě nikdo nic neočekával. I přesto jsou sdělovací prostředky blízké Demokratické straně zklamány.

Pokud si někdo myslel, že státníci vynechají údajné ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 Ruskem, mýlil by se. Šlo o téma, na kterém se oba nejvíce shodli. Na dotaz novinářů Putin přiznal, že chtěl, aby volby vyhrál Trump, jelikož prý jako kandidát prosazoval oživení vztahů s Ruskem. Zásahy Ruska jako státu do amerických voleb ale Putin jednoznačně popřel.

Tisk se také ptal Trumpa na to, zda důvěřuje materiálům amerických tajných služeb, které o zásazích Ruska do voleb v USA hovoří. Americký prezident působil v tomto tématu podle odborníků slabě a nebyl schopen odpovědět, navíc si v této otázce oba prezidenti doslova notovali. Putin pak řekl, že zpravodajci nemohou v této věci rozhodovat, protože to mají podle něj dělat soudy.

Zajímavé je, že krátce předtím během Trumpovy návštěvy Velké Británie americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo obvinění 12 ruských členů tajných služeb z toho, že se údajně pokusili ovlivnit kampaň Hillary Clintonové, Demokratický národní výbor řídící Demokratickou stranu a Kongresový volební výbor Demokratů.

Trumpova geopolitická strategie

Před summitem v Helsinkách to mezi demokraty vřelo. Část demokratických senátorů včetně jejich šéfa Chuck Schumera vyzvala Trumpa, ať s Putinem dají prostor právě tématu možného vlivu Ruska na americké volby. To se stalo, ale výsledek demokraty nepotěší. Demokrat Adam Schiff, který působí jako člen Výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů zase podle webu Politico prohlásil, že Putin je co se týká údajných zásahů Ruska do amerických prezidentských voleb v roce 2016 „neobžalovaný spolukonspirátor“.

Jan Fingerland: Trump není doma prorokem, ale jinde také ne

Donald Trump

Vladimir Putin se do Moskvy vrátil jako vítěz a Donald Trump do USA jako spráskaný pes. To není tvrzení autora těchto řádků, ale shodně ruských i amerických médií. Jak je možné, že se novináři obou velmocí tak vzácně shodli?

Z druhé strany spektra od konzervativních republikánů, mj. např. od Johna McCaina zaznělo, že Trump má vůči Putinovi vystupovat neústupně, což se také nestalo. Trumpovo vystoupení v Helsinkách strhlo lavinu kritiky od kongresmanů, např. šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů Paul Ryan řekl, že Rusko podle něj do voleb zasahovalo. Trump, který za republikány kandidoval, jim vstřícným postojem k Rusku příliš v podzimních kongresových volbách nepomůže.

Dopady to bude mít i na něj, jelikož pokud republikáni ztratí většinu, bude i jeho pozice oslabenější. Teď panují obavy, žeby ruské zásahy mohly tyto nadcházející podzimní kongresové volby v USA ovlivnit. Ředitel Národní zpravodajské služby Dan Coats v Kongresu prohlásil, že právě tyto volby se mohou stát cílem ruských vlivových operací.

Jan Bednář: Trump se stal terčem kritiky. Proč?

Donald Trump a Vladimir Putin během summitu v Helsinkách

Vlna kritiky se snesla na amerického prezidenta Donalda Trumpa po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Helsinkách.

Druhým tématem, kde se oba prezidenti shodli, byla potřeba boje proti terorismu a posílení oblasti kyberbezpečnosti. Tam, kde už to skřípalo a bylo vidět, že oba by se rádi dostali ke slovu a vyjádřili se z vlastního úhlu pohledu, byla situace v Sýrii. Oba prezidenti se vyslovili pro podporu bezpečnosti Izraele. Poslední zprávy podle Times of Israel ovšem hovoří o vyjádření Izraele, který tvrdí, že Rusko spolupracuje s proíránskými skupinami operujícími v blízkosti izraelských hranic.

Trump v Helsinkách znovu hájil rozdílný postoj k Iránu a íránské jaderné dohodě, než má Rusko, a tento moment patřil k těm, kdy působil sebevědomě. Hovořilo se také o situaci na východní Ukrajině, která je destabilizovaná a pravděpodobnost, že by se USA a Rusko v současnosti dohodly na jejím řešení, je mizivá.

Trumpova geopolitická strategie, pokud vůbec existuje, je podle analytiků postavena na základech napětí vůči režimům v Iránu a v KLDR. Na těchto frontách to zatím zdánlivě vychází, byť KLDR se řeší na symbolické rovině a Irán je předmětem sporu USA nejen s Ruskem. Trump ve svém unilaterálním postoji ovšem zapomíná rozlišovat mezi aktéry a kromě Izraele si spojence příliš neudržuje.

Lucie Priknerová

Do toho Trump udržuje vůči Rusku netradiční postoj. Může tím oslabit svoji pozici u některých konzervativních republikánů, kteří ho jinak v zahraničně politické oblasti např. vůči Iránu podporují. Summit v Helsinkách nebude nejzářnějším momentem bilaterálních vztahů obou zemí.

Spustit audio