Lucie Priknerová: Hořící saúdská ropná pole přiměla Trumpa řinčet zbraněmi vůči Íránu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že za nedávným útokem dronu na ropná pole v Saúdské Arábii je zodpovědný Írán. Ten vinu popírá, k útoku se naopak přihlásili Huthiové, jemenští rebelové podporovaní Íránem.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak je důležité míti Saúdskou Arábii

Trump ovšem zveřejnil satelitní snímky útoků, aby ukázal, že útoky přišly pravděpodobně ze severu, kde se nachází Írán a Irák, nikoliv z jihu, odkud pochází Huthiové. Zatímco prezident naznačoval, americký ministr zahraničí Mike Pompeo z útoku Írán přímo obvinil.

Neustálé vlny napětí, a teď dokonce i Trumpovo nepřímé vyhrožování Íránu vojenským zásahem, je bezprecedentní od doby konce druhé vlády George W. Bushe. Zatímco Bush napětí navyšoval postupně a jeho jednání se zdálo být konzistentní a vážné, u Trumpa není nic jisté.

Média se odnaučila jeho řinčení zbraněmi brát vážně, lze ale vyčíst několik náznaků, že Trump a jeho tým jsou nervóznější víc než v minulosti a mohou se ve slabé chvíli pro vojenský zásah skutečně rozhodnout.

Vyčkávání jako nejhorší cesta

Čtěte také

Útok na rafinérii nejvíce posloužil Saúdům. Mají podporu Američanů a ceny ropy rostou, říká analytik Tureček

Trump už v červnu na poslední chvíli chystaný útok na Írán odvolal. Tato rádoby „charitativní“, až téměř PR akce Bílého domu, podruhé nezabere. Prezident bude náchylnější skutečně ve vyhrocené situaci jednat.

Druhý faktor, který nasvědčuje tomu, že Trump je připraven k případné vojenské akci, je jeho postoj po propuštění poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Původně se předpokládalo, že Bolton Trumpa manévroval do mnoha konfliktních situací v zahraniční politice, teď se ukázalo, že Trump se rozhodně nebojí jednat sám za sebe a že nehodlá tvořit mírové vztahy za každou cenu.

Faktor, který může amerického prezidenta přimět k vojenskému zásahu je i to, že dosavadní možnosti řešení se mu zužují. Navyšování ekonomického nátlaku prostřednictvím sankcí bude velmi obtížné. Ty stávající jsou už dost striktní a přinesly pouze eskalaci napětí. Není možné očekávat, že stejný postup by v budoucnu přinesl jiné lepší výsledky.

Čtěte také

Lukáš Kovanda: Světový ropný průmysl lze zasáhnout přímo v jeho srdci. A velmi levně

Spojené státy jsou také značně motivovány k akci, protože je ve hře energetický průmysl. Aktuální útok významně poškodil ropná pole amerického spojence. V ohrožení se ocitlo 5 procent světových dodávek ropy. Její cena na světových trzích podle benchmarku Brent náhle vzrostla o 12 dolarů na více než 71 dolarů za barel, a pak opět mírně poklesla.

Faktor, který naopak zmírňuje obavy z konfliktu, jsou prezidentské volby, které USA čekají příští rok. Trump zašlapal íránskou jadernou dohodu z roku 2015 dojednanou Barackem Obamou. Kdyby ještě k tomu zatáhl USA do vojenského konfliktu, demokratičtí kandidáti by okamžitě získali potřebnou předvolební munici, a vítěz demokratických primárek by pak v závěrečném duelu u středových voličů mohl vůči Trumpovi výrazně posílit, republikánští izolacionisté by hlasovat nemuseli vůbec.

Hrozba vojenského konfliktu mezi USA a Íránem je teď výrazně vyšší než kdykoliv jindy za doby Trumpova dosavadního vládnutí, přesto se z jeho aktuálních výroků zdá, že chce dát mírovému řešení šanci. Nervózní rétorikou si zřejmě získává čas, aby se rozhodl, jakým způsobem Írán varovat. Prodlužující se hrou na vzájemné oťukávání obou zemí ale USA ztrácí, protože ukazuje svoji slabost.

Nejpravděpodobnější varianta je, že Trump se skutečně uchýlí k nefunkčnímu ekonomickému nátlaku, pak nastane čas na kreativní řešení, není vyloučené oprášení plánů na setkání s íránským prezidentem Hassanem Rouháním, ke kterým se Trump teď nechce znát. Pokud se americký prezident jednání chopí včas, může rámovat dialog. Naopak, vyčkávání, která má tuze rád, je po variantě vojenského zásahu tou druhou nejhorší cestou.

Autorka je publicistka