Luboš Palata: Zemědělství může zablokovat vstup Ukrajiny do EU. Unie se musí reformovat
Od listopadu má Evropská unie novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je to další krok v zapojení Ukrajiny do společného evropské trhu, vedený mimo jiné úvahou, že to, co si Ukrajina dokáže vydělat svým vývozem do Evropské unie, nebude muset sama Evropská unie poskytovat Kyjevu na udržení jeho státu a hospodářství v chodu.
To, že i čtvrtý rok války s Ruskem dokáže Ukrajina fungovat, že tam jsou v obchodech k dostání především ukrajinské potraviny, že se tisknou ukrajinské knihy, že se v ukrajinských městech, hlavně v těch dál od fronty pořád staví, je vlastně zázrak. Podobně jako to, že i v této situaci Ukrajina dokáže vyvážet, a to dokonce tak, že to hýbe trhy i žlučí evropským zemědělcům.
Čtěte také
Není tak úplně divu. Kvalita zemědělské půdy na Ukrajině je proslavená už staletí, mimo jiné k vůli tamní černozemi se stěhovali na Ukrajinu za cara i čeští sedláci.
Na obrovských lánech černozemě se za ideálních přírodních podmínek a za nízkých ukrajinských platů daří produkovat mnohé plodiny za ceny, vůči nimž nemají evropští zemědělci šanci. A to včetně tak vychvalovaných a sebevědomých zemědělců polských.
Nová obchodní dohoda s Kyjevem se na první pohled tváří, že ještě více liberalizuje obchod mezi Evropou a Ukrajinou. A je to v mnoha nezemědělských oblastech pravda a je to vzhledem k postupující přípravě Ukrajiny na vstup do EU v pořádku.
Čtěte také
Ve skutečnosti však také nová dohoda tahá trochu za brzdu v „citlivých komoditách“, tedy v těch, kde Ukrajinci válcují evropské zemědělce a potravináře. Jde například o vejce, cukr nebo pšenici.
Přiznává to i sama Evropská komise. Dohoda, cituji, „ukazuje neochvějný závazek EU podporovat Ukrajinu. Zároveň ale omezuje dovoz citlivých zemědělských produktů do EU ve srovnání s úrovněmi v rámci takzvaných autonomních obchodních opatření, zakotvuje novou robustní ochrannou doložku a zajišťuje sladění ukrajinských a unijních výrobních standardů“, konec citátu.
Bez řešení hrozí Ukrajině „turecký scénář“
Je tu ale ještě jedna věc, kterou žádná obchodní dohoda nevyřeší, a tou je dnešní financování zemědělství v Evropské unii. Vstup velkého zemědělského státu, jako je Ukrajina, by evropský rozpočet prostě položil.
I v návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 se počítá v podstatě s dosavadními výdaji na zemědělství. O nějaké rozpočtové rezervě na financování ukrajinského zemědělství po vstupu Ukrajiny do Unie, kde se mluví polohlasně o roku 2030, se však v rozpočtu EU neuvažuje.
Pokud nechceme, aby se podpora vstupu Ukrajiny změnila v odpor, bude právě především zemědělství a potraviny nutné velmi dobře vymyslet a takzvaně vykalibrovat. Protože v opačném případě by Ukrajina mohla skončit v podobném vstupním mezi stádiu jako Turecko. Byť z úplně jiných důvodů, shrnutých do lakonického sousloví: ukrajinské zemědělství.
Autor je evropským editorem Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
