Luboš Palata: Visegrádské metropole jsou i učebnice pro Prahu
Čtyři visegrádské metropole, Praha, Budapešť, Varšava a Bratislava, v pondělí podepsaly v Budapešti, stále největším městě visegrádské střední Evropy, dohodu o spolupráci.
Tato města spojuje nejen to, že v nich v současnosti vládnou liberálně demokratické koalice, které jsou v opozici vůči současným národním vládám. Pro tuto chvíli ale nechme politiku politikou a zkusme se podívat, co by se jedna metropole od druhé mohla naučit.
Čtěte také
Bratislava, nejmenší ze všech visegrádských metropolí, by se mohla od zbytku naučit, jak si říci o peníze. Slovenské hlavní město má i při zohlednění velikosti daleko menší rozpočet na obyvatele, než má Praha nebo Varšava, které mají s Bratislavou obdobný ekonomický výkon na hlavu.
Na Slovensku ovšem panuje zažitá představa, že Bratislava se má prostě dobře a žádné peníze navíc vlastně nepotřebuje. To, čím by mohla Bratislava naopak inspirovat, je její napojení na téměř sousední Vídeň, které výrazně zvětšuje její potenciál, což je něco, co dalším osamoceným metropolím V4 chybí.
Varšava by mohla být učebnicí skloubení moderního a historického. Polské hlavní město má krásně obnovené Staré město, parky nad Vislou a mnohakilometrovou královskou cestu. Ale také jako jediná vystavěla v novém středu města kolem hlavního nádraží skutečné mrakodrapové city, které posílá polskou metropoli o kategorii výš než ostatní hlavní města Visegrádu.
Jiný demokratický Visegrád
Varšava se také musí hodně otáčet, aby zůstala skutečným centrem Polska. V Horním Slezsku kolem Katovic je totiž souměstí s víc obyvateli než ve Varšavě, Trojměstí u břehů Baltského moře v čele s Gdaňskem je zase výrazně přitažlivějším místem k životu.
Čtěte také
Polsko má i další výrazná regionální centra jako Poznaň, historické hlavní město Krakov, nebo Čechům tak blízkou Vratislav. Prosadit se v této konkurenci není vůbec lehké.
A pak tu máme Budapešť. Město, které už víc než sto let zažívá odchod ze slávy, podobně jako ho téměř neustále zažívá dnes už ani ne desetimilionové Maďarsko. Budapešť, v jehož víc než třímilionové aglomeraci žije každý třetí Maďar, to ale zvládá s grácií chudnoucí šlechtičny.
Dokázala si udržet postavení turistické metropole, a přitom si tolik nezaplevelit centrum globálním turistickým smogem, jak se to stalo Praze. A také rozvíjí dál své skvělé, na termálních pramenech stojící lázeňství, dokáže uspořádat na Szigetu nejlepší hudební festival střední Evropy a z pozoruhodného židovského města udělat nejlepší „párty zónu“ v celém Visegrádu.
Prostě, naše visegrádské metropole si toho mají dost co říci i předat. A jak je vidět, netýká se to zdaleka jen politiky, byť snaha dnešních primátorů o „jiný demokratický Visegrád“ je víc než chvályhodná.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
