Luboš Palata: Visegrád ve své dnešní podobě nemá smysl
Slovenský prezidentský kandidát Maroš Šefčovič po nedělním přijetí u českého prezidenta Miloše Zemana citoval svého hostitele.
„Řekl mi, že mě považuje za jediného garanta toho, že tato spolupráce bude fungovat, že země V4 budou spolupracovat v budoucnosti jako v minulosti,“ uvedl Šefčovič.
Petr Šabata: Brexit znovu ukazuje, že by Česko mělo opustit V4
Když vstoupilo Česko v roce 2004 do Evropské unie, byla Velká Británie jednou ze tří zemí, které neomezily vstup na svůj pracovní trh pro nové členské státy.
Důležitější než bizarní schůzka v Lánech je otázka, zda by spolupráce zemí V4 měla v budoucnosti fungovat jako v minulosti a pokud ano, jakou minulost bychom si z historie Visegrádu měli vybrat.
Připomeňme, že Visegrádská čtyřka vznikla na počátku 90. let ve zříceninách hradu v ohybu Dunaje před Budapeští jako Visegrádská trojka a na čtyři členy se rozšířila až po rozpadu Československa na dva státy. Velmi brzy poté přešlo uskupení do stádia jakési klinické smrti.
Hlavním důvodem byl autoritářský režim slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, který zásadně nabourával společný cíl zakladatelů Visegrádu, tedy vstup zemí tohoto uskupení do NATO a Evropské unie.
Počkat na demokracii
Jan Macháček: Proč neodcházet z V4
V poslední době se objevují texty, které navrhují, že by Česká republika měla opustit visegrádskou skupinu, tedy V4.
Slovensko bylo na konci Mečiarova vládnutí vyřazeno z obojího, do NATO v roce 1998 nevstoupilo a bylo dokonce vyřazeno i z integrace do Evropské unie. Visegrád se obnovil až poté, co moc na Slovensku převzala široká prodemokratická koalice v čele s premiérem Mikulášem Dzurindou.
A jedním z hlavních úkolů V4 bylo zařazení Slovenska do prozápadní integrace střední Evropy. To se poměrně rychle povedlo a tak pět let po našem vstupu do aliance se Slovensko stalo členem NATO a do Evropské unie vstupovala už Visegrádská čtyřka společně.
Až do roku 2010 se Visegrádu se střídavými úspěchy dařilo koordinovat své kroky v Evropské unii, ať už šlo o vyjednávání o rozpočtu, podporu rozšiřování unie, nebo posilování euroatlantického partnerství s USA.
Šéf rakouských lidovců odmítl sbližování se státy V4
Svůj postoj k Evropské unii vyjádřil v průběhu návštěvy Bruselu Sebastian Kurz, předseda Rakouské lidové strany (ÖVP), která vyhrála nedávné parlamentní volby v zemi. Odmítl spekulace, že se případná jím vedená vláda soustředí na sbližování se státy Visegrádské čtyřky. Tedy s Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Píše to slovenská tisková agentura TASR. Šéf rakouských lidovců se k budoucímu zahraničně politickému směřování svého kabinetu vyjádřil před zasedáním Evropské lidové strany v Bruselu.
Problém nastal, když se nejdříve Maďarsko Viktora Orbána a později Polsko pod vedením vůdce vládnoucího Práva a Spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského začaly odchylovat od plné demokracie, právního státu a západního pojetí svobodné společnosti.
Visegrádská čtyřka na to nebyla schopna zareagovat podobně jako v 90. letech na Mečiara a jelo se dál, jakoby se nic nedělo.
Dalším zlomem byla hysterická a nesolidární reakce na migrační krizi, která zásadně poškodila už tak pošramocené jméno uskupení. Pokračovat v této nové tradici Visegrádu je pro Česko, ale i Slovensko špatné a sebepoškozující.
Pokud má mít V4 smysl, musí se vrátit ke svým kořenům z počátku 90. let. Což znamená jediné. Dokud budou v Maďarsku a Polsku vládnout autoritáři, měl by Visegrád, jako kdysi za Mečiara, pozastavit svou činnost. A počkat, až se do těchto zemí vrátí plná demokracie.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
