Luboš Palata: Ve Varšavě jde o celou střední Evropu. Sjednocená opozice může vládnoucí Právo a spravedlnost porazit

28. únor 2019

Střední Evropa je Polsko a okolí, říkalo se před lety při rozšiřování Evropské unie. A dodnes to tak trochu platí.

Parlamentní volby v Polsku letos na podzim budou zcela klíčovou politickou událostí regionu. A do značné míry rozhodnou o tom, zda se Visegrádská čtyřka bude vyvíjet jako stále více nedemokratické a protievropské uskupení. Nebo zda se region vrátí do stavu, kdy bylo možné být na značku Visegrád hrdý.

Luboš Palata: Je třeba říci NE kolektivní vině. I té polské za holocaust

Koncentrační tábor Osvětim-Birkenau

Mnozí Poláci byli antisemité a někteří možná i dodnes jsou. V tom mají izraelští politici, kteří svými výroky znemožnili historicky první summit V4 mimo evropskou půdu, skutečně pravdu.

Pokud totiž v Polsku skončí vláda Práva a spravedlnosti, jejíž politika nemá s názvem strany pranic společného, přijde maďarský režim Viktora Orbána o svého jediného unijního spojence. A bude mu reálně hrozit, že pokud nezmění svůj odklon od demokracie, může být Maďarsko jako první země v historii vyloučeno z Evropské unie.

Nebo bude muset Orbán začít couvat a vrátit se k plné demokracii, což by byla jak pro Maďarsko, tak pro Evropskou unii ta nejlepší možná varianta. I to je možné, protože Orbán ze sebe nedělá polodiktátora proto, že by musel, ale protože může. Protože mu to spojenectví s dnešním podobně směřujícím Polskem umožňuje.

Právo a spravedlnost jako fenomén

Evropské volby jsou proto v případě Polska ještě důležitější než jinde v Evropě. Polští europoslanci za Právo a spravedlnost mohou ve velkém počtu posílit protiunijní síly v Evropském parlamentu, což sice nebude asi fatální, ale zkomplikuje činnost tohoto celoevropského zákonodárného sboru.

Polská společnost je rozdělená, ale smrt gdaňského primátora to může zmírnit, říká politolog Ruczaj

Donald Tusk po Adamowiczově úmrtí vydal prohlášení, ve kterém starostu označil za "muže svobody" a svého osobního přítele.

Polsko řeší smrt, a pak i velký pohřeb primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze. Dlouholetého politika přímo na pódiu charitativního koncertu pobodal psychicky nemocný muž. Jaké jsou důvody rozdělené země?

Ještě důležitější však je, že evropské volby budou generální zkouškou na klíčový polský vnitropolitický souboj na podzim tohoto roku. Už teď přitom průzkumy ukazují, že Právo a spravedlnost má svých 30 procent voličů jistých. Je to podobný fenomén, jako kdysi na Slovensku v případě Vladimíra Mečiara.

Liberální prodemokratická opozice v čele s Občanskou platformou sice oznámila pro evropské volby částečné sjednocení pod hlavičkou Evropské koalice, ale nedávno vzniklá liberální strana nazvaná poeticky Jaro zůstává mimo toto uskupení. V němž jsou přitom i tak rozdílné strany jako lidovci, nebo Svaz demokratické levice.

Luboš Palata

Nejnovější průzkumy z počátku týdne ukázaly, že Evropská koalice je schopna Právu a spravedlnosti konkurovat, ale k jasnému vítězství nad PiS jí chybí právě hlasy nové liberální formace Jaro. Pokud však spojenectví Evropské koalice vydrží i po evropských volbách, mohl by to být přesto základ pro porážku polské státostrany.

To by vzhledem k povaze vlády PiS byla dobrá zpráva. Pro Polsko, střední Evropu i Evropskou unii. Jen je otázka, zda se jí skutečně dočkáme. Na jaře, nebo aspoň na podzim.

Autor je redaktorem Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio