Luboš Palata: V těchto dnech slaví státní svátky skoro celá střední Evropa. Ale každý něco jiného
Na přelomu října a listopadu se ve střední Evropě téměř všude slaví a připomínají státotvorná výročí. Když se však člověk podívá pozorněji do kalendáře, zjistí, že jejich základ je často úplně jiný.
My Češi to máme zdánlivě jasné. Máme svůj 28. říjen, den vzniku Československa, který slavíme v dobách svobodného státu jako svůj hlavní státní svátek.
Čtěte také
Zvláštní samozřejmě je, že stát, jehož vznik slavíme, už nějaká ta desetiletí neexistuje. Zakarpatská Rus je součástí Ukrajiny a Slovensko samostatné. V Bratislavě se 28. říjen jako státní svátek od rozpadu federace s Čechy neslaví, jen předloni, na den 100. výročí vzniku Československa, se do kalendáře jako státní svátek dostal. Mluvilo se tehdy o tom, že bude jako státní svátek přidán do slovenského kalendáře nastálo, ale ani po dalších dvou letech tam není.
To, že slavíme jako státní svátek vznik země, která ve svých původních hranicích ani složení obyvatelstva už neexistuje, máme společné s Poláky. Polsko, jehož znovuobnovení spojením tří záborů muselo počkat až na ukončení první světové války, slaví hlavní státní svátek 11. listopadu. „Druhá rzeczpospolita“, jak Poláci státu, který existoval mezi dvěma světovými válkami, říkají, byla jiným státem než dnešní Polsko. Vedle Poláků v něm žily miliony Ukrajinců, Židů, Bělorusů a Litevců. Byl to stát více východoevropský než středoevropský i více diktátorský než demokratický.
Neutralita Rakouska
Čtěte také
Dva státy ve střední Evropě dnes události na přelomu října a listopadu z roku 1918 jako svůj státní svátek neslaví, a přitom by mohly. V té době totiž jak ve Vídni, tak v Budapešti zvítězily demokratické revoluce a byly vyhlášeny demokratické republiky. Obě skončily neslavně, maďarská astrová revoluce byla vystřídána už v roce 1919 komunistickou a pak horthyovskou diktaturou, rakouskou demokracii přemohly autoritářské režimy a pak přišel v roce 1938 nacistický anšlus.
V Rakousku přesto svůj státní svátek 26. října slaví. Není to ovšem říjen 1918, kdy rakouští němečtí poslanci vyhlásili ještě před Čechy vznik republiky zvané Německé Rakousko, ale 26. říjen roku 1955, kdy byla přijetím zákona o neutralitě Rakouska obnovena suverenita země. A z Rakouska se stáhly okupační armády, včetně té sovětské. V Maďarsku je zase připomínáno státním svátkem o tři dny dříve, tedy 23. října, výročí vypuknutí heroické maďarské protikomunistické revoluce z roku 1956.
Říjnové svátky našich sousedů by měly být důvodem k zamyšlení, proč a co v našem 28. říjnu slavíme my. Kdyby nic jiného, tak to, že tehdy 28. října 1918 vznikla naše první demokratická republika, si státní svátek zaslouží.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.